The LEGO Movie – Nejpopulárnější stavebnice v hlavní roli

7 years ago by in VFX články Tagged: , , , , , , , ,

Vůbec se nebudu tajit tím, že mě The LEGO Movie nadchlo. Normálně sice nejsem fanouškem filmů, které jsou určeny jak pro dospělé tak pro děti, toto dílo však jako by doopravdy dokázalo uspokojit každého. Děti si užijí bezstarostnou jízdu plnou zábavy, dospělí zavzpomínají na staré časy, dostanou desítky a stovky narážek na své oblíbené filmy, překvapivě účinnou satiru dnešní společnosti a ve finále i velmi povedenou emocionální nadstavbu. Zkrátka a dobře – pokud jste ještě neviděli, běžte do kina (pokud možno ale na anglickou verzi, ne tu s dabingem).

The LEGO Movie je dílem dvou režiséru – Phila Lorda a Chrise Millera, kteří vytvořili třeba povedený animák Cloudy with a Chance of Meatballs (Zataženo, občas trakaře).  „Toto je film o kreativitě,” řekli o svém díle. “O tom stát se znovu dítětem a pozorovat svět těma úžasnýma tvůrčíma a originálníma očima, která jako dospělí mnohdy ztrácíme. Je to objevování nás jako lidských bytostí.“ A jako by je tato myšlenka poháněla celou tu dlouho dobu, co na snímku pracovali, stvořili dílo, které nápaditostí a originalitou strká do kapsy snad vše, co jsme v poslední době mohli vidět.

Mnozí se po zhlédnutí prvních trailerů asi ptali “Jak tohle vytvořili?”. Je to stop-motion (technika ruční animace okénko po okénku). Je to digitál? Je to kombinace? Inu, nebudu vás dlouho napínat – vše, co vidíte ve filmu, je CG tvorba. Od první kostičky po poslední škrábanec na “těle” LEGO panáčka a výbuch stvořený z LEGO dílků, to vše bylo vytvořeno s důrazem až na mikroskopické detaily. A pak naanimováno, aby to působilo, jako by postavičky skutečně někdo držel a hrál si s nimi.

Vše začalo u jednoduchých storyboardů, zhotovených podle scénáře, který trikový tým Animal Logic obdržel od dua režisérů. Na nich se rozhodovalo o rozfázování filmu, o úhlech záběrů, o kameře i akci. Z této fáze se pak tvorba přesunula k takzvanému “layoutu”. CG tvůrci v AL sestavili základové modely prostředí, do nichž umístili vše, co bylo pro scénu nezbytné: důležité objekty, budovy a postavy v klíčových pozicích.

 

Jakmile pak z jednotlivých layoutů zhotovili jakousi “slideshow” finálního filmu, bylo už celkem jasné, co bude kde pro jakou scénu nutné vytvořit. V ten samý moment už tým 3D modellerů pracoval na plné obrátky. Díky oficiálnímu nástroji LEGO Digital Designer od samotné dánské firmy LEGO byli schopni v počítači nadesignovat všechny možné modely potřebné pro film a následně je vyexportovat do softwaru jako Maya či XSI. V Maye probíhal finální layout, shading a svícení prostředí, přičemž v XSI se činili animátoři.

Výsledkem této části procesu byl vůbec poprvé film v rozpohybované formě – všechny záběry byly dodělány tak, aby fungovaly, animace byly dotáhnuty do fáze, kdy byly reprezentativní a celý tým konečně viděl, že The LEGO Movie opravdu může fungovat. V tu chvíli ale samozřejmě měli v rukou jen kostru toho, co hodlali vytvořit – detaily, jež z ní měly udělat to překrásné dílo, které můžeme vidět na plátnech kin, měly přijít hned vzápětí.

LEGO

„Strávili jsme neuvěřitelné množství času studováním a zaznamenáváním detailů z reálných LEGO kostiček a postaviček,“ vzpomíná CG Supervizor pro Animal Logic Aidan Sarsfield. „V jednu chvíli jsme dokonce řešili, zda na důležité dílky dodáme ta typická výrobní čísla, která můžete vidět na skutečných dílcích stavebnic.“ Schválně se koukněte na trailery nebo se při sledování filmu v kinech na chvíli soustřeďte na to, jak vypadá povrch každého dílku, který je ve filmu vidět. Nejde totiž jen o krystalicky čistý, digitální kousek stavebnice. Každý je ručně ušpiněn, odřen po krajích, autoři dokonce dodávali mikroskopické vady materiálu na spojích dvou kostiček. Tomu říkám důraz na detail! A právě proto vypadá výsledek tak autenticky.

Stejnou autenticitu bylo nutné předvést i na poli animace. Jak již bylo řečeno, autoři chtěli, aby působila, jako by si s postavičkami skutečně někdo hrál. Trhaně, nedokonale, zároveň ale přirozeně. Ve výsledku tak tam, kde je to potřeba, vidíte škubaný pohyb, jako by šlo o stop-motion, na jiných místech jsou zase pohyby postaviček plynulé, aby to nevadilo akci. Kupodivu se oba protipóly vůbec nebijí. Finální trikem, jak dosáhnout kýženého cíle, bylo pak odstranění efektu motion blur (pohybové neostrosti), který by veškerý pohyb zobrazil až příliš reálně.

 

Zkrátka a dobře, z The LEGO Movie se proti všem očekáváním vyklubal filmový zážitek, který se jen tak nevidí a který by si neměl nechat ujít žádný filmový fanda. Musím se přiznat, že upřímně závidím všechnu tu srandu, co si tvůrci museli při tvorbě tohohle animáku zažít. Myslím totiž, že něco tak nabitého nadšením a nápaditostí zase dlouho neuvidíme.

No a pokud byste se o tricích The LEGO Movie chtěli dozvědět víc, stačí si počkat na časopis Pixel 207, kde se o snímku rozepisuji mnohem detailněji.

Freelance filmař a CG grafik. Bývalý Cinematic Director ve Warhorse Studios. Milovník Pána prstenů a Jurského parku. Tvůrce VFXcz.