Slavná jména trikového světa #4 Robert Legato a jeho Titanic

9 months ago by in Historie VFX, Slavná jména trikového světa Tagged: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,
Legato se svými Oscary za triky pro Titanic (1997) a Hugo (2011)

Legato se svými Oscary za triky pro Titanic (1997) a Hugo (2011)

Tvůrci trikové historie mají tu smůlu, že se o nich moc nepíše. Když v roce 1995 svět jásal nad technickým provedením filmu Apollo 13, zmiňován byl především režisér Ron Howard. Stejným způsobem sklízel slávu James Cameron, když o dva roky později dokončil Titanic a když pak v roce 2009 redefinoval trikový film se svým Avatarem. Málokdy jsme nicméně měli možnost dozvědět se o lidech, kteří stáli v pozadí těchto veledůležitých trikových průlomů filmové historie. Kdo všechny tři zmiňované filmy spojuje? Nikdo jiný než VFX guru a dlouholetý supervizor Robert Legato. A jelikož na vás již zítra vypustím článek o The Jungle Book, nejnovějším Legatově trikovém díle, je pravý čas věnovat tomuto legendárnímu tvůrci jeho článek…

 

“Jelikož Star Trek byl TV seriál, na jehož tvorbu nikdo ze zúčastněných nikdy nedostal dostatek času, museli jsme neustále experimentovat a zkoušet nové postupy, jak proces urychlit.” Tak Robert Legato popisuje* své první trikové zkušenosti, které v 80. letech minulého století nabyl na show Star Trek: The Next Generation. Právě tato tvrdá lekce ho nicméně obdařila schopnostmi, z nichž těží dodnes: schopností improvizovat, vytvářet nemožné a vnášet do rychle se vyvíjejícího VFX průmyslu stále nové a dokonalejší techniky.

Práce na Star Treku však nebyla Legatova první zkušenost se speciálními efekty. Krátce po dokončení studií na filmové vysoké škole v Ocean Township (New Jersey) byl přijat do reklamní společnosti Abelman Associates, kde měl relativně volnou ruku ve tvorbě jednoduchých triků. Velice brzy bylo všem okolo jasné, že tohohle trikového talentu je u reklam škoda. Nejdříve se stal hlavní SFX tvůrcem ve firmách Robert Abel & Associates a později v Image G, přičemž obě firmy v té době dodávaly Paramountu první vizuální triky. Ty se lidem z filmového gigantu líbily natolik, že se rozhodli oslovit Legata přímo.


Star Trek

Star Trek The Next Generation VFXczBrzy přišla nabídka na pozici VFX koordinátora u Paramount Pictures a Legato ji s radostí přijal. Vzhledem ke kvantům práce, která od něj ST show každý týden vyžadovala, rostly jeho zkušenosti závratným tempem. Mladý filmař se brzy stal specialistou na to, jak designovat a rozplánovat trikové sekvence a následně je i dovést do finální podoby (někdy dokonce i sestříhat). Tuto všestrannost měl po dokončení prací na Star Trek: Deep Space Nine v roce 1993 okamžitě otestovat na poli celovečerních filmů.

Legatova filosofie byla ta, že každý pořízený záběr se dá v postprodukci ještě o mnoho vylepšit – a přistupoval tak ke každému svému dílu. Na Star Treku si poprvé ozkoušel digitální compositing a bylo mu hned jasné, že zde leží budoucnost. Neváhal tedy ani minutu, naučil se vše potřebné a z Paramountu odešel přímo do studií Digital Domain Jamese Camerona. Jelikož měl zkušenosti jak z reálných natáčecích setů s praktickými efekty tak zpoza počítače, kde strávil dlouhé hodiny skládáním televizních kompozic, měl velmi dobrý přehled o všech technikách, které šlo s tehdejšími technologiemi provést. Ideální výchozí bod pro nominaci na post supervizora.

Apollo 13

Ron Howard věděl, že Legato má velké zkušenosti s tvorbou vesmírných scén, a tak se rozhodl ustanovit ho svým hlavním trikařem při zachycení událostí nešťastného vzletu rakety Apollo 13. Původní plán byl použít především archivní záběry, proti tomu se však Legato ostře ohradil a přesvědčil režiséra, že by to diváky pouze vytrhávalo z děje. Místo toho mu představil ambiciózní plán: většina záběrů měla být zhotovena kombinací speciálních triků, CG a miniatur. Stačilo jen přijít na to, jak všechny fáze startu a dopadu Apolla co nejvěrněji přetvořit podle reálných referencí. Jakmile měl pak hotové miniaturní modely a repliky v životní velikosti, mohl si celé dění dovolit zachytit z kamerových úhlů, jaké v televizi nikdo neměl možnost spatřit. Použi široké záběry, díval se na akci z maximální blízkosti a využíval extrémních nadhledů. Není divu, že diváci byli filmem fascinováni a mnozí byli přesvědčeni, že Ron Howard použil skutečné záběry, jež získal z tajných zdrojů… “Trikem bylo nefilmovat to, co se tenkrát opravdu stalo, ale filmovat, co si lidé pamatují,” popisuje Legato*. “A tak jsem prostě zfilmoval ty romantické představy, které jsme si okolo Apolla 13 všichni vytvořili.”
Ještě jedna zajímavost z tvorby tohoto filmu – Legato donutil filmaře, aby při střihu trikových sekvencí ve studiu poslouchali monumentální orchestrální hudbu a nechali se jí inspirovat při skládání sekvencí. Finální střih je tím prý velmi ovlivněn.

Apollo 13 VFXcz

Titanic

Když se James Cameron rozhodl využít své studio Digital Domain pro tvorbu svého dosud nejvelkolepějšího filmu, Robert Legato na projektu nesměl chybět. Ambiciózní tvůrce opět všechny šokoval už na samém začátku projekt – rozhodl se totiž, že je nutné vytvořit CG oceán. A to v době, kdy byly realistické simulace vodního elementu teprve v plenkách. Tvůrce se vydal za firmou Arette, která v té době vytvářela první experimenty na tomto poli a poskytovala je americké armádě. Legato byl přesvědčený, že kdyby získal jejich simulační software a vylepšil ho o nástroje, s nimiž by si mohli hrát umělci, problém by byl vyřešen. “Nevěděl jsem přesně, jak to chci udělat – věděl jsem však, že to určitě jde udělat.” A to bylo vše, co potřeboval. I díky jeho tvrdohlavosti si o pár měsíců později mohlo Digital Domain hrát s první verzí jejich simulačního softwaru.

Realistická voda samozřejmě nebyla jediným průlomem, který Titanic přinesl. Nikdo kupříkladu nevěřil ani tomu, že by šlo udělat digitální námořníky rozpohybované pomocí motion capture technologie. A rozhodně nevěřili, že by šlo vymodelovat realistický CG model Titanicu a dělat okolo něj monumentální letecké záběry, aniž by působily falešně. “Asi nejlepší okamžik byl však ten, kdy jsme se dozvěděli, že diváci byli stejně dojati při spatření reálných záběrů potopeného Titanicu (které natočil James Cameron), jako když se ve filmu prostřihávalo na naše miniaturní modýlky s ponorkami Mir o velikosti malých fotbalových míčů. Nikdo to tenkrát nepoznal…*”

Titanic ocean VFXcz

Hugo

Když v roce 2011 přišla Scorsesova oslava životního díla Georgese Méliese, éra digitálních triků už byla v plném proudu. Jedno se však nezměnilo – Legato byl opět připraven vytvořit průlomové VFX dílo. V té době už za sebou měl několik nominací na VFX Oscara, z toho jednu proměněnou (Titanic). Armageddon (1998) byl poslední film, který vytvářel pro Digital Domain, dále už se rozhodl probíjet na vlastní pěst jako freelance supervizor. Zhruba v té době se spřátelil se Scorsesem a z jejich spolupráce vyšlo jedno z nejplodnějších období Legatovy tvorby – počínaje filmem The Aviator (2004), přes The Departed (2006) až po The Shutter Island (2010). Hugo, společně s Legatovou spolupráci na tvorbě Avatara (2009) však měl být trikařovým skutečným vstupem do éry moderní digitální filmografie.

Legato do projektu šel s vědomím, že Méliesově genialitě vděčí za své zaměstnání trikového supervizora. Fakt, že právě tento legendární Francouz byl otcem většiny běžně užívaných VFX technik popoháněl Legata při zodpovědném přístupu k látce. I proto byl schopen získat původní plány Méliesova studia a následně ho zcela věrohodně přetvořit pro Scorsesův film. Kromě modelů v životní velikosti pak z tohoto projektu udělal kulminaci všeho, co se doposud naučil – zapojil miniatury a speciální efekty, studiově točené záběry a kompletně digitální modely, 3D simulace a stereo technologii. Vše proto, aby pocta legendě byla kompletní. Aby i moderní divák mohl zakusit to, co tenkrát zakoušelo obecenstvo Meliésových průlomových snímků. A já nepochybuji, že při tvorbě Huga se Legato sám v osobě francouzského tvůrce zhlédnul…

 

” Vždycky jsem se snažil, aby i moje tvorba byla plná nápaditosti a odvahy. Nikdy se nebojte udělat něco, co nikdo dřív neudělal. Místo toho se tím nechte inspirovat. Protože pokud se bojíte selhat, nikdy nebudete schopni uspět.”
– Robert Legato


Rozhodně si také nenechte ujít tenhle TED talk, kde Legato velice vtipně mluví o svých poznatcích z práce na Apollu 13, Titanicu a Hugovi:

Robert Legato*: “Myslím, že spousta problémů dnešní vizuálních efektů plyne z toho, že diváci prostě ví, že nejsou reálné,” tvrdí Legato*. “Člověk dnes podvědomě tuší, že filmová armáda neměla milion bojovníků, takže ji nevnímáte se stejnými emocemi, jako byste vnímali armádu reálnou – a divák pak zkrátka necítí to, co vidí, ačkoliv trikař nemusel udělat žádnou chybu. To je ten hlavní rozdíl oproti velkofilmům dřívějška. Tenkrát člověk věděl, že filmař musel najmout tisíce komparzistů, aby mohl bitvu nafilmovat. A to vědomí samo o sobě přidávalo nesmírnou produkční hodnotu. Tenkrát si musel filmař vystačit jen s pár klíčovými epickými scénami a zbytek pečlivě vybudovat jak po stránce příběhu tak po stránce napětí. Dnes je každý záběr epická scéna – a napětí je pryč. Více je přitom méně. Naučil jsme se jednu věc – čím více u filmu věříte, že to mohlo být skutečně natočeno, tím víc se do filmu vžijete.”

Zajímá-li vás Legatovo nejnovější dílo The Jungle Book, kde tvůrce opět stanul na pozici hlavního VFX supervizora, čtěte tento článek

 

* Zdroj: Masters of FX: Behind the Scenes with Geniuses of Visual and Special Effects (Ian Failes, 2015)


Celá série Slavná jména trikového světa

Podobné články

Freelance filmař, trikař a grafik. Cinematic Designer ve Warhorse Studios. Redaktor časopisu Pixel a tvůrce VFXcz.