Proč nejít na Transformers 4 – a raději jít několikrát na Edge of Tomorrow

3 years ago by in VFX články Tagged: , , , , , , , , ,

Nemám ve zvyku psát “hate” články na něco, co se mně osobně nelíbilo. Každý ať si má rád, co chce, hlavně když to nikomu necpe. Bohužel, dnes takový článek musím napsat. Pohnůtkou se pro mě stalo vydání “filmu” Transformers 4.

Hned na začátku řeknu jednu věc, za kterou mi nejspíš bude spousta lidí nadávat. Hodlám tento film odsoudit, aniž bych ho viděl. Na takový typ filmu totiž jít odmítám – protože kdybych to udělal, podporoval bych všechno, co na filmových blockbusterech dneška nesnáším.

Poprvé to bylo fajn. S jedničkou Transformers Michael Bay přinesl něco nového, neokoukaného a tenkrát ještě zábavného. Jenže pak přišla dvojka, přišla trojka a ačkoliv to vůbec nebylo potřeba, přišla i čtyřka. A pokaždé to bylo naprosto to samé – nesnesitelný rodinný příběh bla bla bla, konspirace bla bla bla, dlouhonohá modelka vystupující z drahého auta v záři slunce bla bla bla, roboti, ROBOTI, výbuchy, bla bla bla, konec. Ble.

Zatímco vycházely jednotlivé filmy série, vžil se pojem, že bylo něco “bayified”. Z normálních hereček se stávají přes kopírák vytvořené plastické barbíny, při každém západu slunce nesmí chybět helikoptéra, aspoň jeden výbuch musí být zpomalený tak, aby před ním hrdinové mohli rádoby efektně utíkat a aspoň někdo musí strašně moc křičet, aby se zdálo, že hraje.

A to všechno… proč? Má to důvod, má to emoci, má to cokoliv, i něco úplně malého, proč by na tom člověku mělo záležet? Ne. Vše je čistě a jen pro efekt, jen přehlídka VFX, která oblbne běžného diváka. Čtyřikrát to samé, prázdné, totálně stupidní pobíhání sem a tam po USA, s velkými řezajícími se roboty, kteří s každou další vteřinou, kterou naprosto necitlivě zabírají na plátně, ztrácejí svůj appeal.

Řeknete si “No tak co, tak jsem si zašel na midlící se roboty, film byla sice pitomost, ale mělo to hezký barvičky.” Ano, zdá se, že na tom není nic špatně. Bohužel, je. Běžný divák na takový film jde, protože viděl barvičkatou ukázku v televizi a super velký plakát na nejbližším kině. Jde na ten film, protože ho natolik ohlušily výbuchy a nalákaly dlouhonohé blondýny, že zapomněl, že tohle není AAA letní blockbuster, nýbrž totální žumpa.

Bohužel, běžný divák se hrne do kina na každou další pitomost, kterou Bay natočí, a postupně si snad začíná myslet… že takhle mají filmy vypadat? A nejhorší na tom je, že běžných diváků je hodně. Opravdu HODNĚ. A Transformers 4 díky nim vydělává.

Odbočím teď k jiném filmu, který je v kinech – Edge of Tomorrow. Úžasné sci-fi, podle názoru mnoha jedno z nejlepších za poslední léta, a rozhodně jeden z nejlépe střižených velkofilmů naší doby.

Film Douga Limana má perfektní akci, má VFX-heavy sekvence, vše vypadá skvěle a po technické stránce naprosto promakaně. Jenže… záleží vám na tom, když film sledujete? Schválně kolik lidí si vůbec uvědomilo, kolik triků každý ten záběr bitvy na pláži vyžadoval. VFX zde jsou, jsou všude a jsou perfektní – ale fungují jinak než u pana Baye. Nejsou vám vrhány do tváře. Nejsou středobodem prázdného snímku. Jsou přesně tím, čím triky mají být – nástrojem k vyprávění toho, v čem Edge of Tomorrow skutečně exceluje. Příběhu.

Příběh…? Ano, to je takové to, co vás donutí, aby vám záleželo na tom, co se stane v příští minutě, co způsobuje, že zatínáte prsty do okrajů sedadel a fandíte hlavnímu hrdinovi, aby ze všeho vyšel v pořádku, takové to, co když je dobře udělané, vžene vám slzy do očí a po skončení filmu způsobí, že na něj ještě dlouho vzpomínáte a jdete třeba i podruhé a potřetí. To, kvůli čemu lidé dříve na takovéhle velké filmy chodili do kina – aby je ohromil rozsah, závažnost a poutavost filmového děje.

A hádejte co? Edge of Tomorrow si na sebe málem nevydělalo. Film zachránily tržby ze světa, které taktak pomohly překročit těch 178 milionů dolarů, které stál. Jedno z nejlépe zpracovaných hollywoodských děl roku uniklo oprátce jen o malý kus… zatímco Transformers 4 už první víkend vydělali jen v USA 100 milionů dolarů.

A právě proto, že to vidím, jsem nešel na Transformers – a raději jsem byl už dvakrát na Edge of Tomorrow (a možná zajdu ještě potřetí).

Neberte mě špatně. Nechci nikoho obviňovat, nechci, aby se nikdo cítil provinile, že na T4 třeba zašel a že si možná i užil těch pár sekvencí s Optimem a dinosaury ( – ale vážně… dinosaury?).

Místo toho chci, abyste si uvědomili, že když úžasný film skoro nevydělá, a naprostá VFX splácanina trhá rekordy, je to jasné znamení pro filmová studia – musíme točit víc splácanin.

Chci abyste si uvědomili, že na vaší volbě jít do kina na Transformers 4 záleží. Protože každý další divák, který na film zavítá, dává studiím další a další důvod, proč kvůli penězům ničit kinematografii.

Apeluji tedy na všechny, kdo čtou tenhle blog – nebuďte běžní diváci. Nechoďte na Transformers 4. Běžte raději na Edge of Tomorrow – teď, hned, dokud ještě běží v kinech. 

P.S. Vy, kdo jste na T4 byli, se mnou klidně nesouhlaste. Pokud se vám Bayův film líbil, budu jenom rád, když mi napíšete své názory 🙂

– MK

Podobné články

Freelance filmař, trikař a grafik. Cinematic Designer ve Warhorse Studios. Redaktor časopisu Pixel a tvůrce VFXcz.