Passengers VFX – beztížné efekty v režii MPC

2 months ago by in VFX články Tagged: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,

Sci-fi filmy o vesmírných lodích cestujících vesmírem s sebou vždy přinášejí specifické trikové výzvy. Jak zobrazit nekonečný vesmír, který je v reálu spíše prázdné, černé a vizuálně nevzhledné místo? Jak nadesignovat, nasvítit a vyrenderovat loď, která by se v takovém prostředí dobře vyjímala? Jak celé dílo vizuálně pojmout – jako barevnou fantazii typu Guardians of the Galaxy či strohou vizi podobnou Interstellaru? Přesně s takovými otázkami se potýkali supervizoři z MPC, když na jaře roku 2015 začali poprvé plánovat to, jakým způsobem uchopí film Passengers od režiséra Mortena Tylduma (Lovci Hlav, Kód Enigmy).

Pár šedých vlasů na hlavě jim kromě toho přibylo i kvůli nevelkému budgetu, náročným scénám v nulové gravitaci a megalomanským interiérům lodi Avalon. Tenhle projekt byl zkrátka velkou produkční výzvou pro všechny zúčastněné, v čele se supervizory Erikem Nordbym (Source Code, Elysium, Seventh Son) a Petem Dionnem (Source Code, 300: Rise of the Empire, Goosebumps).

Oba dva VFX lídři spolu naštěstí pracovali už několikrát v minulosti (především na filmu Source Code) a nečinilo jim tedy potíže koordinovat spolupráci dvou MPC poboček – jedné v Londýně a druhé v indickém Bengalúru. O něco větší neznámou byl prý režisér Morten, který při vstupu do tohoto projektu neměl kdovíjaké zkušenosti s tvorbou VFX. Brzy se naštěstí ukázalo, že tvůrce má nejenom jasnou vizi, ale je i ochoten naslouchat lidem, kteří toho o technické stránce věci vědí daleko víc než on. Spolupráce tedy nakonec probíhala tak, že zatímco Morten udržoval celkovou uměleckou vizi a snažil se zajistit, aby na sebe VFX nikdy nestrhly přílišnou pozornost, supervizoři ho zásobovali technickými řešeními.

vfxcz_passengers_vesmir_pred

vfxcz_passengers_vesmir_po


Triková produkce filmu

Důraz na to, aby efekty byly buď zcela neviditelné, či alespoň velmi střídmé, se nakonec nesl celou tvorbou filmu. Vyprávění příběhu bylo pro Mortena hlavní, ani jedna filmová scéna neměla být samoúčelná. Ve výsledku z toho postupu vzešlo přes 1400 trikových záběrů, ze kterých si MPC ukouslo mamutí část – celých 1150. Zbylých 250 pak pomohlo dodělat studio The Senate pod vedením supervizora Alexe Guriho. O previz a postviz se postarala interní pobočka MPC, stejně jako o četné motion graphic elementy interfacu lodě Avalon. Celkově se tedy na více než rok dlouhém projektu podílelo přes 600 trikařů…

Jak už to tak dnes bývá, natáčení probíhalo souběžně s preprodukcí a postprodukcí. To prý bylo pro overall VFX supervizora Norbyho vůbec největší výzvou: synchronizovat vše tak, aby mohla bez problému probíhat spousta náročných procesů co nejrychleji. Nejprve tu byla produkce s herci v obrovských ateliérech a do toho již vznikaly mechaničtější trikové úkony jako klíčování a retuše. Plus bylo nutné dokončit včas design prostředí a lodních částí, aby bylo jasné, co a jak nejlépe natočit, aby nevznikly velké komplikace. Práce s megalomanskými assety Avalonu a svěření různých trikových sekvencí do vhodných rukou bylo pak už jen takovou třešničkou na dortu. Na průšvihy a zpoždění tedy opravdu nebylo místo, protože VFX budget skutečně nebyl závratný (pozn. red. velká část z těch 110 milionů jistě padla na slavné herce). V MPC naštěstí nejsou žádní zelenáči, takže se jim podařilo výzvu ustát.

Režisér Morten Tyldum a Chris Pratt na place

Režisér Morten Tyldum a Chris Pratt na place

Beztížné scény

V průběhu filmu se relativně idylické prostředí lodi postupně změní ve smrtelnou past s klíčovými lodními systémy selhávajícími ve všech jejích křídlech. Uvnitř velkolepé haly Grand Concourse (hlavní sál zábávního křídla lodi) proběhne jedna ze scén, během níž na moment selže gravitační pole. To se stane přesně ve chvíli, kdy Jim a Aurora probíhají jejím spodním patrem – oba dva se v ten moment beztížně vznesou do vzduchu a hned v dalším dopadnou tvrdě zpět. Během natáčení se jednalo o osobní kaskadéry obou dvou herců, kteří byli upevněni na kabely, které je vyzvedly do vzduchu a pak vrhly k zemi. Ten samý kousek pak provedli i sami herci, pouze o mnoho pomaleji. Trikaři takto pořídili ten samý záběr, který pouze stačilo zrychlit a vyjmout z něj tváře herců, které v postprodukci přilepili na kaskadéry. Kromě toho pak přidali množství beztížných digitálních předmětů, kusů nábytku a simulaci vody.

Přestože je film Passengers plný skvělých VFX, jedna konkrétní scéna mi v paměti uvízla ještě daleko více než průlet okolo červeného obra či vzhled Avalonu. Jedná se o beztížnou sekvenci v bázenu, kterou můžete zhlédnout o něco níže. Asi jako v případě Quicksilverovy scény z X-Menů, i tato pro mnohé diváky do značné míry zastínila vše ostatní, co se ve filmu stane, už proto, že snad nikdy předtím nemohli vidět nic podobného. Alespoň nic s takovým typem vodní simulace v podobném prostředí.

MPC velice brzy vyhodnotili tuto sekvenci jako jednu z nejnáročnějších z celého filmu, a proto vyhradili celý samostatný tým pro její ztvárnění. Ten záhy zjistil, že skutečná voda by se v situaci, jaká nastane na Avalonu, pohybovala jen velmi pomalu. Tak pomalu, že by vůbec nepůsobila hrozivě a Aurora by se z ní mohla celkem jednoduše dostat. Bylo jasné, že vodní simulaci budou muset trošku pomoct. V ten moment ovšem nastal opačný problém: když na vodní element aplikovali větší silové působení, voda v bazénu doslova vybouchla. Musel proběhnout nespočet iterací, než tvůrci z MPC došli k finálnímu vybalancovanému výsledku, během kterého se kapalina pohybovala přesně podle režisérových představ.

Produkce scén se odehrávala ve dvou nádržích, do kterých se herečka Jennifer Lawrence během natáčení potápěla. V reálné kulise lodního bazénu byla natočena většina celků, kdežto v průhledné skleněné kádi z optického skla se natáčely jednotlivé detaily na její obličej. Tento pořízený materiál pak sice použili ve vybraných záběrech, jakmile však v místnosti přestala fungovat gravitace, většina toho, co vidíte, je opět CG. Už proto, že tím způsobem bylo jednodušší vytvořit správné záběrování, tak, aby vodní akce neodváděla pozornost od hereččina výkonu.

vfxcz_passengers_set

Kdykoliv totiž v MPC zašli s vodní simulací příliš daleko, uvědomili si, že přes ni Aurora není pořádně vidět. Nastal tedy náročný proces zjednodušování a osekávání celé „choreografie“ vodního elementu, zjemňování lomu světla a distorze obrazu pod vodní hladinou. Vodní element pak sice přestal působit přirozeně, trikaři to však vyřešili vrstvením spousty layer s kapkami, párou a vodní tříští, které mu zase vrátily jeho uvěřitelnost, zároveň však nezakryly hereckou akci.

Digitálně zhotovené záběry samozřejmě znamenají digitální dvojníky herců. Tento proces se naštěstí poslední dobou stává poměrně přímočarou záležitostí, a to zvláště díky neuvěřitelně kvalitní skenovací technologii. Firma Captured Dimensions obstarala pro Passengers skeny obou hlavních herců v rozličných oblecích, které v MPC vyčistili a přizpůsobili pro animaci. Ty pak často používali v případě velkých celků a polocelků. Ve scénách, kdy jsou herci navlečeni do vesmírných skafandrů, se (až na výjimky v podobě detailních záběrů a některých polocelků) jedná o digitální modely s reálnými tvářemi herců vloženými do vnitřku helmy (podobně jako to Rodeo FX udělali v případě přechodové chodby v Arrivalu).

vfxcz_passengers_bazen_pred

vfxcz_passengers_setcg

vfxcz_passengers_bazen_po


 

 


Komentář k filmu

Nejsem vůbec nadšený z vlny špatných hodnocení, kterých se film dočkal. Sám jsem šel do kina především proto, abych zhlédl vizuální efekty od MPC, a od filmu jsem skoro nic nečekal. Jaké pak bylo moje překvapení, když jsem se od začátku do konce bavil, když jsem oběma hlavním hrdinům věřil každou jejich emoci, když mi na jejich osudu skutečně záleželo a prožíval jsem ho s nimi. Jistě, úplný závěr byl možná trochu uspěchaný, a ano, jednalo se především o romantiku, která se jen maskovala jako sci-fi megafilm. Chemie mezi herci, úžasné prostředí lodi Avalon, konflikt hlavních postav (o kterém vám trailer nic neřekne) a napínavý závěr jsou alespoň pro mě osobně dostatečná pozitiva. Je to nejlepší scifi roku? Ne. Je to zábavný a skvěle vypadající film, který si zaslouží minimálně nadprůměrná hodnocení? Za mě rozhodně ano!

Co se efektů týče, nemohl jsem být víc spokojený. Na to, jak měli omezený budget, odvedli lidé z MPC skutečně výtečnou práci. Vedle lodí z Arrivalu je design Avalonu dalším kouskem, který mi za uplynulý rok skutečně uvízl v paměti. Neviditelné CG dokreslovačky většiny interiérových scén se nesmírně povedly, high-tech atmosféra daleké budoucnosti je výtečná, stejně tak veškerý motion-design a grafické rozhraní lodi. A co se týče beztížných scén – sekvence v bazénu je skutečně jednou z těch, o kterých mohu s klidem říci, že jsem ještě nic podobného neviděl. Film na mě působil čistě ale ne uměle, velkolepě, přesto však uměřeně. A to jsou přízviska, jimiž se může pyšnit málokterý trikový blockbuster současnosti.

Zdroj: FXGuide, Art of VFX, VFX Blog, Post Magazine


vfxcz_passengers_grandconcourse_pred

vfxcz_passengers_grandconcourse_po

Tento článek je pouze zkrácenou verzí rozsáhlého povídání o Passengers z nové VFXcz knihy TRIKOVÉ FILMY ROKU 2016. Dočtete se v ní jak o tvorbě lodi Avalon, mohutných CG dokreslovačkách pro interiérové scény lodi a více o vzniku androida Arthura, ale i o jedenáctce dalších průlomových filmů uplynulého roku.

Podobné články

Freelance filmař, trikař a grafik. Cinematic Designer ve Warhorse Studios. Redaktor časopisu Pixel a tvůrce VFXcz.