Outlaw King VFX – neviditelné středověké efekty

3 weeks ago by in VFX články Tagged: , , , , , , , , , , , , , , , , ,

Uplynulo už více jak dvacet let od chvíle, co nám ve filmu Braveheart od Mela Gibsona učarovalo kouzlo skotské historie. Dozvěděli jsme se v něm spoustu zajímavých věcí – například že velká část skotské mužské populace nosila tenkrát kilty, obouruční meče a že William Wallace měl poměr s princeznou Isabelou. Většina z toho byly samozřejmě hlouposti. Faktem ale zůstává, že film je dodnes strhující podívanou (pokud se na něj zrovna nedíváte ve verzi dabované panem Trávníčkem), který nastavil laťku pro historické filmy na dlouho dopředu.

Doba nicméně pokročila. Vidět už je to třeba jen na tom, že historické filmy si dnes mohou dovolit natáčet nejenom velké hollywoodské produkce, ale i streamovací televizní služba Netflix. Právě ve studiích tohoto rostoucího kolosu se totiž zrodil odvážný experiment jménem Outlaw King – středověký epos pojednávající historicky věrnou formou o skotském osvoboditeli Robertu Brucovi (Robert I. Skotský). Tedy takový neoficiální sequel pro Braveheart.

Method Studios v čele VFX projektu

Režisér David Mackenzie (Hell or High Water) na to šel trošku jinak než Mel Gibson. Předně, už proto, že je sám Skotem, rozhodl se začít zevrubným historickým výzkumem. Tento krok zajistil, že většina toho, co ve filmu vidíme, je z velké části založena na pravdě a když se zde najdou nepřesnosti, pak mají většinou dobrý důvod (více se o tom bavíme zde). V druhé řadě pak zvolil postup obnášející mnohem více vizuálních efektů, než tomu (pochopitelně) bylo v době natáčení Braveheart. Jeho komparz měl méně lidí a spoléhal spíše na to, že digitální technologie jsou dostatečně daleko na to, aby davové scény vznikly efektově.

Za tímto účelem si najal jednu z nejzkušenějších firem v oboru neviditelných vizuálních efektů – Method Studios. Ti pracovali třeba na Mad Max: Fury Road, Deepwater Horizon či podobné Netflix produkci, moderní fantasy jménem Bright. Právě na Bright se potkali overall VFX supervizor Alex Bicknell a Method supervizor Dan Bethell, z čehož vznikla následná spolupráce na Outlaw King.

Dohromady vytvořili Method Studios (ve spolupráci se studiem Nvizible) pro film okolo 700 VFX záběrů, více než jednu hodinu stopáže filmu. A nutno dodat, že ačkoliv jsem při sledování filmu tušil, že byly bitevní výjevy a historické lokace doplněny o digitální triky, naprosto mi vyrazilo dech, když jsem spatřil, kolik že těch neviditelných efektů ve filmu doopravdy bylo! No jen se podívejte na obrázky okolo…

Mackenzie samozřejmě nechtěl, aby se z jeho filmu stala jen přehlídka trikových pláten a digitálního compositingu. Natáčení tedy probíhalo výhradně na reálných lokací, s tolika lidmi, kolik jen budget dovolil (nemalých 120 milionů dolarů). Kdekoliv se dala filmová scéna zachytit přímo v kameře, dali si filmaři práci s přípravou náročných kaskadérských kousků a historicky věrných kulis. Ve výsledku tak měli u každého trikového záběru předlohu, jak by daná věc vypadala v reálu – ať už kus zdi hradu či skupinu jezdců a pěších vojáků na bitevním poli.

Devítiminutová nepřerušovaná scéna je samozřejmě hlavním tahákem úvodu filmu. Ačkoliv Mackenzie a jeho tým pečlivě připravili filmový set, s částmi opevnění a královským stanem obklopeným skotskou krajinou, na Method Studios zůstávalo doplnění množství CGI prvků. V průběhu souboje na meče rozšiřovali krajinu v pozadí, ve finální části sekvence přidávali kompletně digitální trebuchet War Wolf a hrad Stirling. Kromě toho bylo třeba hodně retuší, v druhé části odehrávající se v králově stanu dokonce odstraňovali ze záběru postavu, která tam už neměla co dělat. To vše rozdělili na 12 částí, na nichž pracovali separátně a následně je hlavní compositor Gabriel Reichle sešil dohromady.

Historické lokace

Co se jednotlivých filmových lokací týče, jak bylo řečeno, tvůrci naplánovali natáčení každé z nich na skutečná místa, která posléze doplnili o digitální dokreslovačky. Ty se rozhodli vytvářet ve 3D a renderovat je v softwaru Clarisse. Díky tomu byli schopni rychle měnit úhly záběru a kompozice pro jednotlivé assety a navíc vše renderovat s fyzikálně přesným nasvícením (narozdíl od 2D dokreslovaček).

Zdaleka nejtěžší scénou byl samozřejmě celkový pohled na Londýn přes London Bridge. Pro základ záběru použili filmaři Old Berwick Bridge a následně dle dobových nákresů složili reprodukci města ze začátku 14. století. Vytvořili množství assetů jednotlivých budov a ty následně procedurálně texturovali v Substance softwaru.

Zlatým hřebem celého filmu je finální bitva u Loudoun Hill, která obnášela vytvoření několika tisíc digitálních bojovníků. Vše vycházelo ze záběrů s kaskadéry, jejichž natáčení můžete vidět ve videu o něco níže. Tyto platy pak trikaři vzali, jejich rotoscoping oddělení se pěkně zapotilo na vytváření masek, matchmoveři zhotovili solve kamerových pohybů a pak už byla řada především na animátorech a tvůrcích davových simulací.

Armády a krev

Ti neměli jednoduchou práci, protože vyprávění a průběh bitvy se během tvorby několikrát změnily, museli tedy být velmi flexibilní při práci na davových efektech. Šlo především o to, jak zajistit, aby v průběhu řeže bylo neustále jasné, co se děje (aspekt, který si nejsem úplně jistý, že ve výsledku vychytali). Method tradičně používají pro generaci svých davovek software Massive, který jim umožnil rychle reagovat na požadavky filmařů.

Method důsledně nastudovali anatomii a pohyby koní, zdaleka nejtěžšího animovaného elementu, který pro Outlaw King vytvářeli. Dohromady s jejich digitálními animacemi a motion capture daty pro lidské postavy dali dohromady jednak zacyklené animace chůze, jízd apod., k nim pak přibyla kvanta animovaných mocap scének. To vše ve výsledku vložili do Massivu a použili na vygenerování chaotické vřavy.  

Nedílnou součástí 16+ filmu bylo také násilí, které často sestávalo z digitálních vyhřezlých vnitřností a krve. Za tímto účelem třikaři zhotovili databázi reálných krvavých elementů, které do finálních záběrů trackovali na herce a skládali dohromady s vygenerovanými CG prvky. Digitální FX elementy zhotovili v programu Houdini, který se postaral o vše od vlajících vlajek, oblečení digitálních rytířů až po cákance vody a bláta ulpívající na CG koních.

Komentář k filmu

Miluji historické filmy a pokaždé, když se někdo pokusí zachytit historicky přesný příběh ze středověku (což není vůbec časté), mé srdce zaplesá. Stejně tak tomu bylo i při sledování Outlaw King. Jeho syrová atmosféra bez hollywoodské patetičnosti si mě okamžitě získala a nebýt příliš useknutého druhého třetího aktu a neslaného nemastného konce, nadšením bych skákal po stole. Bohužel se ale nemohu zbavit pocitu, že by se jednalo o krásný pilotní díl k Netflix seriálu, jako samostatný historický film však dílo Davida Mackenzieho lehce pokulhává.

Co však rozhodně nezklamalo jsou historické reálie a úžasné, téměř neviditelné bitevní efekty od Method. Přiznám se, že v mnoha případech mě ani nenapadlo, že by se mohlo jedná o efekt, spíše jsem se divil, jak se tvůrcům podařilo zfilmovat kaskadérské kousky v takovém měřítku. Klobouk dolů před touto prací!

 

Podobné články

Freelance filmař a CG grafik. Bývalý Cinematic Director ve Warhorse Studios. Milovník Pána prstenů a Jurského parku. Tvůrce VFXcz.