Kdy dát projektu maximum (a pracovat sakra tvrdě)

1 year ago by in Inspirace Tagged: , , , , , , , , , , , , ,

Před časem jsem na stránkách VFXcz sepsal téma “Nepracujte tak tvrdě“. V něm jsem vyjádřil své dlouhotrvající a stále silnější přesvědčení – že nic by se pracovně nemělo přehánět a každý by měl mít minimálně stejně bohatý osobní život jako svůj život pracovní. Vzhlížení k těm, jejichž denní cyklus sestává jen z tvrdé práce od nevidím do nevidím a kteří neznají nic jiného než stěny svého studia, je špatně.

Přesto už ale dlouhou dobu cítím, že tenhle názor je neúplný. A právě proto vznikl tenhle článek, kterým chci celou myšlenku doplnit…


 

Občas totiž přijde ta chvíle. Chvíle, kdy začne něco velkého, kdy se na vás třeba snese obrovská zodpovědnost, nebo kdy dostanete možnost splnit si své sny. Pro někoho to může být účast na velkém VFX projektu, pro dalšího možnost dotáhnout do konce svůj startup, pro jiné zase potřeba dokončit svůj dlouho připravovaný osobní projekt. Takové chvíle dost často definují další průběh vaší kariéry a nejednou i celého vašeho života.

A jako takové je nemůžete přehlížet ani jim věnovat jen polovinu svojí energie. V takových chvílích musí jít vyrovnanost stranou.

V životě každého z nás přijdou různá období – období pro odpočinek, období pro vyrovnanost a čas od času i období, která od vás budou vyžadovat extrémní nasazení a nezlomné úsilí. Takové dny, týdny, někdy i měsíce či roky, od sebe oddělí ty, kteří jsou schopní dotáhnout velké věci do konce a ty, kteří raději zůstanou ve vodách průměru.

Ano, život jako celek je potřeba žít vyrovnaně. Věřím ale, že pokud míříte někam výš, občas zkrátka přijde boj, za který stojí za to bojovat. Pracovat sedm dní v týdnu, svalit se do postele, vstát a pracovat dál. Někdy se odpočinku nedočkáte dlouhé dny a někdy se během takové práce zhroutíte. Pak jen záleží na tom, jestli se po zhroucení zvednete a budete pokračovat.

Osobně si vždycky vzpomenu na záběry Petera Jacksona z natáčecího placu Pána prstenů. Na to, jak se vždy v časných ranních hodinách objevil mezi herci, v rukou svůj nepostradatelný hrnek naplněný horkým čajem s mlékem. Od rána dbal na každý detail a když se pak šlo točit, byl už maximálně koncentrovaný a připravený utkat se s každou výzvou, které produkce přinesla. Po mnoha hodinách náročné režisérské práce se vydal mezi své tvůrce triků, rekvizit a grafikých návrhů a rozdal jim své komentáře. V pozdních večerních hodinách se pak svalil vyčerpaný na gauč a začal se svými nejbližšími kolegy prohlížet “dailies” (záběry pořízené v daný natáčecí den). A jelikož ty pocházely hned od několika natáčecích štábů, většinou mu tahle práce trvala do 3 nebo 4 hodin ráno. Následovaly 2, maximálně 3 hodiny spánku… a vše pro něj začínalo nanaovo. A takto stále dokola, po dobu několika měsíců a následně let (když si připočetete Hobbita).

fb26604a6097ab21174f9bad24b00bce

Je to zdravé? Rozhodně ne. Je to potřeba pro dokončení velkých projektů? Rozhodně ano. Stojí vám něco takového za to? To si musíte rozhodnout sami.

Opakuji znovu – “boje, které stojí za to bojovat.” To neznamená, že v práci zůstanete proto, že vám to šéf nakázal a vy kvůli tomu svou práci budete nenávidět. Že se necháte kýmkoliv zneužívat, i když máte možnost pracovat jinde, žít jinak a jít za svým lépe. Znamená to, ŽE VĚDOMĚ UDĚLÁTE TU VOLBU – TEĎ BUDU DŘÍT AŽ DO ÚMORU. PROTOŽE MI TO ZA TO STOJÍ.

Zde leží ten důležitý rozdíl. Pokud učiníte takovou volbu, aniž by vás do toho kdokoliv nutil, pokud skutečně chcete bojovat neuvěřitelně náročný boj, protože vám jeho výsledek stojí zato… pak tak učiňte. Čas pro odpočinek a vyrovnanost zase přijde… ale nyní jste se rozhodli zajít do extrému. Sami, o své vůli, s dobrým důvodem. A potom, ve chvíli, kdy jste rozhodnutí, už neustupte ani o píď. Dejte do svého boje všechno.

A vězte, že jenom tak vznikají velké věci.

Podobné články

Freelance filmař, trikař a grafik. Cinematic Designer ve Warhorse Studios. Redaktor časopisu Pixel a tvůrce VFXcz.