Jurassic World VFX: Vznik mechanického apatosaura

2 years ago by in VFX články Tagged: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,

Vzpomínáte z minulých článků na jméno John Rosengrant? Ano, je to ten člověk, který ještě ve studiu Stana Winstona zodpovídal za tvorbu velociraptořích obleků pro Jurassic Park. Ne náhodou se ten samý tvůrce ocitl na pozici vedoucího při tvorbě jediné animatronické loutky, kterou můžete vidět při sledování filmu Jurassic World (jediné, kterou se autoři rozhodli nepředělat do CG). Rosengrant je totiž jedním ze zakladatelů firmy Legacy Effects, kteří navazují na odkaz slavného Winstona. Více v tomhle článku.

Loutkou, o které mluvím, je hlava umírajícího apatosaura ve scéně, kdy hlavní aktéři snímku objevují zkázu, jež způsobil uniklý Indominus Rex. A musím říct, že tato scéna se pro mě stala asi nejsilnější z  celého filmu, přičemž velkou roli v tom hrál právě i fakt, že se zde nejedná o digitálního ještěra. Skutečné animatronické modely, na které tolik spoléhal první film, očividně fungují i po letech báječně…

Concept art od tvůrce Bodina Sterby - http://bodinsterba.com/

Concept art od tvůrce Bodina Sterby – http://bodinsterba.com/


 

Vznik modelu v Legacy Effects

Legacy Effects jsou sympatická firma právě proto, že navazují na dílo a postupy legendárního tvůrce Winstona. A právě proto vám nejspíš tvorba hlavy tohohle giganta bude povědomá, neboť se řídila v podstatě stejnými zákonitostmi jako tvorba brachiosaura. Rosengrant si pro svůj úkol vybral jedny ze svých nejlepších pracovníků, Jasona Matthewse (vedoucí sochař) a Trevora Hensleyho (vedoucí tvůrce loutek a barvič modelů).

Plán byl vytvořit jen hlavu s kusem krku a lidé z ILM se pak měli digitálně postarat o zbytek ležícího těla. Jelikož se ale apatosaurus objeví ve filmu v tak extrémním detailu, tahle loutka musela být skutečně propracovaná do posledního detailu. Hned na začátku musel Matthews vyzkoumat z návrhů character designera Bodina Serba, jak přesně bude vypadat kůže a povrchová textura pro obrovské stvoření. Jak známo, experimentování jde nejlépe ve 3D programech, kde pokusy nic nestojí, a tak byl 3D sculpt prvním krokem. Na něm autoři vyzkoumali, jak budou vypadat jednotlivé šupiny a vrásky (viz níže).

Podle finální předlohy nechali v Legacy zhotovit první hrubou repliku z modelářské pěny, kterou si vzali do parády modeláři a doplnili ji o více detailů, až vznikla téměř realistická struktura pokožky. Další krokem mělo být zhotovení latexové kůže, v tu chvíli prý ale do projektu vstoupil Steven Spielberg. “Musí být větší,” řekl Legacy lakonicky. Namísto, aby autoři tvořili loutku znovu ve větším měřítku, zvolili však modernější postup – hotový model plný pracných detailů nascanovali, zvětšili a vytiskli na 3D tiskárně znovu.

Stejně jako v případě tvorby T-Rexe v prvním filmu, i zde následoval proces  tvoření latexové kůže, pro jejíž odlití byl využit právě tento vzniklý detailní model. Zajímavostí je, že čím více vzduchu se do latexové gumy napumpuje, tím je pak pružnější a jemnější, což bylo pro apatosaurovu hlavu nesmírně potřeba. Když byla hmota na svém místě uvnitř formy, stačilo ji už jen 12 hodin “péct” v obrovské modelářské troubě.

Apatosaurus tvorba modelu

Herecký výkon loutky

Mezitím samozřejmě dlouhou dobu vznikala důmyslná animatronická armatura, která stejně jako u brachiosaura spoléhala spíše na manuální ovládání pomocí elektronických pák spíš než na hydraulické systémy (jako tomu bylo u T-Rexe). Sám John Rosengrant se zasadil o to, aby loutka dokázala dělat všechno myslitelné, autoři do ní tedy nacpali, co mohli. Zařízení umožňovalo vše od velkých pohybů, v čele s ovládáním krku, přes menší, typu mrkání očí, otevírání pusy a hýbání jazykem, až po ty nejdrobnější, jako třeba pohyby kůže, polykání či chvění v posledních momentech titánova života.

Když pak na armaturu natáhli latexovou kůži a tu nabarvili, bylo už jen nutné naučit se s loutkou zacházet. Hereckým týmem se stali samotní lidé z Legacy Effects, kteří pomocí pák a ovladačů uváděli tvora k životu. I tentokrát samozřejmě byla nutná dokonalá sehranost, nesmělo jít o soubor jednotlivých pohybů, apatosaurus musel na plátně působit jako živoucí stvoření.

Po neskutečně náročném tréninku se pak stalo, že loutka najednou oživla a začala díky tvůrcům skutečně “hrát”. A myslím, že v průběhu filmu je to vidět, protože jak herec Chris Pratt tak Bryce Dallas Howardová v téhle scéně viditelně “roztajou”. Nehrají na zelené plátno ani na zastupující modrou loutku. Hrají na něco,  co před sebou vidí, co tam leží na zemi a dýchá, na co si mohou sáhnout. Není divu, že jejich úžas je nefalšovaný. A v tom dle mého názoru spočívá celý ten obrovský rozdíl, který rozhoduje o uvěřitelnosti výsledného díla…

Apatosaurus test ovládání

Apatosaurus na place

Podobné články

Freelance filmař, trikař a grafik. Cinematic Designer ve Warhorse Studios. Redaktor časopisu Pixel a tvůrce VFXcz.