Jít raději na školu nebo do práce?

2 months ago by in Jak prorazit do VFX průmyslu Tagged: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,

Jedna z nejčastějších otázek, kterou od čtenářů dostávám, zní: “Mám po střední raději začít rovnou pracovat nebo mám zkusit jít na výšku? A jaké vysoké školy se tady vůbec tomuhle oboru věnují?” Pro mnohé začínající tvůrce je to vůbec nejdůležitější rozhodnutí, které do značné míry formuje jejich vstup do trikového průmyslu a postup v něm (hned vedle toho, zda být či nebýt freelancerem). A právě proto jsem se rozhodl věnovat této tématice dnešní článek.


Na školu?

Ze své zkušenosti vám mohu říct jedno: když se posnažíte, studium umění / filmu / grafiky na výšce se vám vyplatí. A to ať už je daná škola dobrá či špatná. Má to ovšem jednu podmínku: musíte chtít žít tím, co studujete. Musíte se chtít učit cokoliv se vám naskytne, musíte chtít aplikovat, co se dozvíte a aktivně shánět příležitosti, jak všechny zkušenosti zúročit. Nejlépe svými prvními placenými zakázkami. Nelze jenom přijít na školu a čekat, že vám vše bude naservírováno na stříbrném podnose; přesně tenhle typ studentů spěje k práci v McDonaldu.

Z toho důvodu nedoporučuji jít po střední škole jen tak na nějakou školu (například na určitá humanitní studia, kde student často nemusí hnout prstem, aby úspěšně prošel). Čím blíže je daná výška tomu, co skutečně chcete studovat, tím větší jsou šance, že se vám vyplatí. Má totiž jeden zásadní důvod: na výšce, která se týká vámi vybraného oboru, získáte ty správné kontakty. Já vím, zní to hrozně vypočítavě. Jestli ale existuje něco, co jinde než na výšce získáte daleko obtížněji, pak jsou to právě známosti s lidmi z oboru. Ať už s těmi již zkušenými nebo s těmi, co rovněž začínají, ale jednou se stanou profesionály. Čím více takových lidí znáte, tím větší je šance, že se na vás jednou obrátí s nabídkou práce či zakázky.

Vysoké studium je výborné pro jednu věc: je to takové zahřívací kolo před pracovním životem. Ano, školy se liší, některé studentovi zaberou veškerý volný čas, jiné zase téměř žádný. Tak jako tak jsem ale přesvědčen, že – alespoň zezačátku – je vše o mnoho jednodušší, než skutečný pracovní život. Na škole nemusíte platit sociální a zdravotní daň, nemáte zas až takovou nouzi o živobytí,  nejste rovnou vrženi do často nesmlouvavého profesionálního prostředí. Mnohým lidem taková přechodná doba pomůže se lépe aklimatizovat.

A kromě toho jsem přesvědčen, že studentský život je přirozenou součástí vývoje mladého člověka – ať už si raději užívá studentské diskuze u vína či divoké kolejní kalby.

Z těchto důvodů – škola v oboru vám dává příležitosti, kontakty a pomáhá vám se připravit na profi životní dráhu – si myslím, že zvolit oborově zaměřenou vysokou školu není vůbec od věci.

Příkladem člověka, který školu využil k vytvoření vlastního projektu je Martin Nábělek, se kterým jsem před časem vedl tohle interview.

Off

Do práce?

Někteří lidé jsou však jiní. Někteří nepotřebují nárazníkové období, někteří se raději vrhnou do profesního života po hlavě – a uspějí. I taková varianta je naprosto v pořádku. Záleží zde na jediném (a teď  mi dovolte vulgární výraz): musíte na to mít koule. Musíte se znát tak dobře, abyste mohli říct “Ano, jsem ten typ člověka, školu nepotřebuju a mám dost disciplíny, abych se o sebe postaral a všechno se sám naučil.” Pokud takoví nejste, varuji vás – začínat v tomhle oboru bez kontaktů a zkušeností není žádný med.

Já osobně jsem měl to štěstí, že jsem si díky škole (která na mě nekladla přehnané nároky) a rodině (která mě v přechodných fázích života poskytla azyl) mohl dovolit několikaměsíční samostudium, během kterého jsem denně konzumoval takové množství tutoriálů, že mi z toho jde dodnes hlava kolem. Jsem přesvědčen, že podobné období, během kterého se do sebe pokusíte nasoukat veškeré vědomosti z oblasti, které se chcete věnovat, je zásadní. Stejně jako v případě školy, to však vyžaduje jedno: musíte tu látku milovat. A být trochu blázen, protože zavřít se na pět měsíců v pokoji a téměř nevycházet není úplně normální.

Přesně to je ale myslím potřeba k tomu, abyste dokázali bez pomoci prorazit. To… a nějaký ten osobní projekt. O důležitosti osobních projektů mluvím neustále – v době, kdy dobrých VFX a grafických tvůrců přibývá, je to myslím jedna z mála možností, jak se skutečně zviditelnit. Myslím si, že je potřeba si sednout, říct si, co doopravdy chcete dělat a pak vytvořit nějaký ten větší projekt, video, ohromující render či cokoliv, co se vymyká běžné dennodenní tvorbě. Když takový projekt prorazí do světa, garantuji vám, že pracovní příležitosti přijdou samy.

Jak jsem ale zmínil, začínat bez jistoty školního zázemí může být velmi krutá zkušenost. Musíte se osamostatnit a zajistit si živobytí. Pokud se vám nepodaří získat stálé zaměstnání (což je v tomhle oboru spíše výjimka) budete nuceni jít na úřad práce či si zřídit živnostní list a začít platit daně. Pro někoho vzrušující záležitost, pro spoustu ostatních však hrůzu nahánějící zážitek. Proto vám radím, nevstupujte do profesního života jen tak, bez uvážení. Mnozí z vás mi píšete, že chcete opustit školu, která vám nic nedává. Já vás tímto upozorňuji, že samostatnost má dvě strany mince a její rub může způsobit, že zakotvíte v práci, kterou budete nenávidět, prostě proto, že nebudete mít jinou možnost.

Jakmile se nicméně rozhodnete zavrhnout školu a jít neohroženě do neznáma, pak doporučuji články z rubriky Jak prorazit.

Skvělým příkladem člověka, který se toho nebál, je třeba známý Pavel Kacerle. Jeho příběh čtěte zde.

Pavel Kacerle

Pavel Kacerle, příklad člověka, který se vyprdl na školu a dotáhl to daleko. Zdroj: CzechCrunch

Kam za vzděláním?

Většinou po položení podobné otázky doporučím Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně. Čistě proto, že jsem ve zlínském prostředí studoval, miloval ho a potkal jsem tam spoustu úžasných lidí, ze kterých se často stali velmi kvalitní tvůrci a oboroví profesionálové. Půjdete-li na bakalářský obor audiovizuální tvorby a případně se pak dostanete na bakalářská či magisterská studia v oboru VFX, za jehož zřízením stojí mimo jiné sám pan Boris Masník, nemůžete prohloupit.

V závislosti na tom, co chcete studovat, je zde u nás spousta dalších možností. V Praze je samozřejmě prestižní FAMU a jeji animační a audiovizuální studia + filmová studia z různých oborů (kamera, střih, režie). Sem je nicméně snad ještě těžší se dostat než do Zlína, zato je to však léty prověřená filmová klasika s nesmírně zkušenými kantory.  Dál je zde pražská UMPRUM  a plzeňská ZČU s animační ateliérem. Zapomenout nesmíme na písecké školy: FAMO s bakalářským studiem vizuálních efektů a soukromá VOŠka SVOŠF – obě dvě vyprodukovaly spoustu šikovných lidí. V Praze se také nachází VŠKK s novým oborem Animace a VFX.

Pak jsou zde i jiné možnosti vzdělání, které nejsou součástí školství. Firma Universal Production Partners nabízí svoji VFX Academy. Tam se dočkáte placené stáže přímo ve studiu, kde vás během 7 měsíců naučí tvorbu ve vybraném oboru (v současné době compositing) – a je velká pravděpodobnost, že na konci získáte pracovní pozici v této největší české VFX firmě. Vedle toho pak Vladimir Valovič nabízí také svoji online Compozitive akademii, zaměřenou na výuku triků v The Foundry Nuke.

Spousta oborově zaměřených škol je pak i v zahraničí (např. známý Gnomon, Vancouver Film School, Think Tank Training Center atd.), s nimi však mám jen mimimum zkušeností. Kromě toho je celkem jistá jedna věc: narozdíl od českého prostředí, v zahraničí se kvůli studiu hodně zadlužíte. A to není úplně výhodná výchozí pozice.

Zahraniční weby jsou samozřejmě plné online akademií: Gnomon Workshop, Udemy, Pluralsight, CubeBrush, FXPhd, CGSociety a mnohé další…

 

Kam do práce?

Seznam českých a slovenských studií postupně přidávám do kolonky Zdroje – neváhejte ho tedy navštívit.

 

Závěrem

Jak můžete vidět, snažil jsem se v článku nepreferovat ani cestu školního vzdělání ani přímou cestou do pracovního života. Stejně jako v případě otázky freelancer vs studiový zaměstnanec, i tady záleží především na nátuře každého z vás. Musíte k sobě být upřímní a snažit se sami sebe co nejlépe poznat – teprve pak suďte, která z možností se pro vás více hodí.

Na druhou stranu ale nezoufejte. Když budete tvrdě pracovat a efektivně soustředit své síly, dojdete v tomhle průmyslu daleko.

Podobné články

Freelance filmař a CG grafik. Bývalý Cinematic Director ve Warhorse Studios. Milovník Pána prstenů a Jurského parku. Tvůrce VFXcz.