Jak upozornit na svoji práci online

1 month ago by in Jak prorazit do VFX průmyslu Tagged: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,

Letmá návštěva Artstation povětšinou stačí, abyste si uvědomili, jak nesmírné možství tvůrců dnes vytváří úžasné 2D koncepty, 3D rendery a VFX práce. Až z toho jde na začínajícího (a řeknu vám tajemství – často i toho pokročilého) tvůrce mírná deprese. Pocit, že v tomto talentem zaplněném světě není lehké prorazit zkrátka není daleko od pravdy.

Naštěstí je zde ale spousta způsobů, jak tuto bariéru překonat – a právě v tom vám má za úkol pomoci tento článek. Pro něj jsem vybral několik tvůrců, už nichž se můžete inspirovat v jejich přístupu k uveřejňování nejnovějších artworků a třeba díky nim přijít i na nějaký ten vlastní.


Daily artwork

Tvůrce Mike Winkelman, kterého však většina internetu zná pod přezdívkou Beeple, je zářným příkladem prvního, trochu extrémního přístupu. Ostatně, on ho do značné míry definoval. V době psaní tohoto článku už totiž po 4184 dní (ano, už přes 11 let) chrlí na internet denně jeden 3D artwork. A ne, rozhodně se nejedná o nějaké odfláklé kousky, naopak, jde o výtvory, které bych často snad nezvládl zplácat ani za týden.

Dejme stranou, to, jak to sakra dělá (to si můžete poslechnout třeba zde) a zda je to dobrý přístup. To ať si každý rozhodne sám. Jde spíš o to, že mu daily artwork přitahuje pozornost jako máloco jiného. Ostatně, dodnes mu vynesl zhruba půl milionu sledujících na Instagramu, čtyři sta tisícovou fanbase na Facebooku a to ani nemluvím o tom, že se za dobu jeho působení zrodily stovky tvůrců, kteří jeho styl více či méně kopírují.

A musím uznat, že je rozhodně inspirativní ho sledovat, jak den co den, bez výjimky a bez výmluv, doručí, k čemu se zavázal. Trošku podobné jako Jocko Willink, který den co den dává na Twitter fotku svých hodinek, kde ukazuje, že vstává v 4:30 ráno, aby toho stihl odpracovat co nejvíc.

X-Day Challenge

Dalším, trošku umírněnějším způsobem, je forma časově omezené výzvy. Ta spočívá v tom, že na svých sociálních médiích prohlásíte, že po dobu X (většinou 30ti) dní budete každý den vytvářet nějaký artwork, skeč, sculpt či cokoliv jiného. Stejně jako v případě každodenní tvorby, i takováto challenge táhne neuvěřitelným způsobem pozornost, ať už proto, aby vám lidé fandili, nebo proto, že vás chtějí vidět selhat.

Jeden příklad za všechny, chorvatský tvůrce Damir Martin vytvořil v průběhu 28 dní 55 dračích sculptů, což ho neuvěřitelně posunulo, jeho rendery se svého času objevovaly všude a získal tak velkou fanouškovskou základnu. 

Všichni si samozřejmě můžete vymyslet vlastní verzi této challenge, ať už jakkoliv dlouhou či na jakékoliv téma. Cílem je především to, abyste ji veřejně oznámili na svých sítích a pak ji byli schopni dodržet.

Pouhá část z 55 draků, které Martin Damir vytvořil během své 28 denní challenge

Marek Denko. Co víc říct…

“When It’s done”

Diametrálně odlišný přístup má třeba takový Marek Denko, známý slovenský CG tvůrce. Je to veterán ze staré školy a na nějaké denní sdílení své aktivity na sociálních mediích zvysoka kašle. Ale to nevadí. Protože zhruba každých několik měsíců se na internet vyřítí jeho artwork, který všem naprosto vyrazí dech. Popularita Marka Denka se nedá moc měřit na followery, on už ho spíš zná tak nějak každý, neboť je skutečnou legendou 3D scény.

Marek samozřejmě také nějak začínal, jeho prvotní rendery byly sice kvalitní, ovšem nijak závratně výjimečnější než u ostatních. Teprve když zhruba v roce 2006 začal cílevědomě mířit na ohromující realismus a vizuální detailnost, začalo se jeho jméno proslýchat. Jeho novější tvorba, především “Rooftops, Rockets and Adventures Beyond” a “Her Eventual Hesitation” v sobě navíc obsahují příběhy, které si můžeme s radostí domýšlet a dívat se tak na jeho artworky dlouhé minuty až hodiny.

Co chci řict je, že nemusíte pořád živit sociálního molocha. Stačí tvrdě makat a jednou za čas vypustit něco, co lidem skutečně uvízne v paměti. (A nezapomenout na to udělat breakdown.)

 

Short Film

Krátký CG či VFX film, na který se dobře dívá, je zaručenou cestou k úspěchu. Tyhle věci se po internetu šíří jako lavina. A říct, že na krátký filmeček “The Lord Inquisitor” se dobře dívá, je slabé slovo. To, co Erasmus Brosdau dokázal ve volném čase, s malinkým týmem neplacených lidí, je skutečně monumentální. Navíc to celé běží na realtime CryEnginu. (I když bych velmi pochyboval o tvrzení, že šlo o realtime render, protože se jim ty obrovské scény musely pořádně sekat. Pokud tedy 1 FPS nepovažují za realtime. Ale to jsou jen mé bezpředmětné dohady.)

Důležité je, že s krátkým filmečkem se zkrátka dá udělat díra do světa. O jejich důležitosti zde na webu mluvím neustále, na VFXcz Facebooku navíc každou sobotu sdílím krátká dílka, která si na internetu získala popularitu. Nechte se takovou tvorbou inspirovat…

Mimochodem, krátké video může být i skvělý showreel, který se může internetem šířit se stejnou razancí. Třeba tahle… věc.

Krátká část z jedné z case studies od Jana Reeha

Case Studies

Jan Reeh, skvělý český CG tvůrce, s nímž jste mohli nedávno poslouchat sedmihodinový (!!!) stream na Twitchi u Lukáše Veverky, se v mém hledáčku objevil právě díky svým “Case Studies” na Behance. Díky nim se zaryl do pozornosti svých fanoušků, získal zástupy nových a kromě toho i četné klienty.

Na jeho nápaditých a vizuálně vypiplaných rozborech je zkrátka vidět, jak moc miluje svoji práci a jak hluboce uvažuje nad tím, jak ji sdílet. A to samo o sobě je něco výjimečného. Pokud tedy máte kvalitní CG rendery, můžete zauvažovat i o tom, jak je propagovat, aby se o nich mluvilo.

Publikace

Tvůrce Noah Bradley, jehož imaginativní styl a krajinky jsem vždycky měl v oblibě, často připomíná, že jeho kariéra se rozjela až teprve ve chvíli, kdy se mu podařilo protlačit malby do jednoho z vydání časopis Spectrum. Následovala další uveřejnění v časopisech jako Expose, Ballistic, 2DArtist a ImagineFX, s každým přitom přišel nový a nový nával fanoušků. O tématu “Kde uveřejnit svoji práci” jsem sepsal samostatný článek, který můžete číst zde.

Soutěže

Výhra v prestižní soutěži může být samozřejmě také skvělým způsobem, jak na sebe upozornit a prorazit. O tomto tématu jsem sepsal článek “Soutěže pro 2D a 3D tvůrce”. 


Společné znaky

Co spojuje všechny výše uvedené způsoby? Pracovitost, pravidelnost a touha jít dál, než je běžné. Angličtina má krásné slovo: “remarkable”. To se dá rozložit na “remark”, tzn. “povšimnout si” a “able” tedy “být schopný”. Nemluvím zde však o laciné touze po tom, aby si vás masy všimly. Ne. Věci, které jsou remarkable, jsou něčím daleko víc. Vynikají nad průměrem, někdy svou vizuální kvalitou, jindy nápadem či formou prezentace. Vždy však upřímnou touhou přinést do tohoto světa něco, co diváci ještě nezažili.

Pracujte tvrdě, přemýšlejte o tom, co děláte, buďte pravidelní v přispívání a plňte své závazky. TO je nejlepší cesta k tomu, aby si lidé vaší práce povšimli.

Podobné články

Freelance filmař a CG grafik. Bývalý Cinematic Director ve Warhorse Studios. Milovník Pána prstenů a Jurského parku. Tvůrce VFXcz.