Jak nacenit svou práci

2 years ago by in Jak prorazit do VFX průmyslu Tagged: , , , , , , , , , ,

Možná je to pozůstatek z dob socialistických, v Česku (a potažmo i na Slovensku) máme nicméně takový jeden nešvar – nejsme zvyklí bavit se o penězích. O tom kdo kolik má, kolik by mít měl, kolik si za kolik řekl a kolik dostal ten druhý. Bohužel, právě kvůli tomuto nezvyku mnoho lidí nedostává tolik, kolik by dostávat měli. Nechávají se buď šidit svými klienty nebo se sami nedokáží pořádně nacenit. A ve VFX průmyslu je to u nás obzvláště těžké, neboť nikdo, kdo začíná, vlastně ani netuší, kolik je taková přiměřená cena za vykonanou práci. Tento dnešní článek se tedy pokusí celou problematiku alespoň trochu osvětlit.


Jak uvažovat o vydělávání peněz

To úplně první, co si musíte vtlouct do hlavy, je fakt, že vše začíná u vás. Že děláte práci, kterou přeci jen (obzvláště v našich malých zemičkách) nedělá každý a klienti by si vás a vašich služeb měli vážit. Já vím, jde to proti celé podstatě filozofie “náš zákazník – náš pán”, jakmile si však tenhle přístup osvojíte, budete mít ten nejlepší výchozí bod pro to, abyste už netřeli bídu s nouzí. Buďte hrdí na to, že jste VFX umělci. Buďte hrdí na magii, kterou dokážete vytvořit na monitorech počítačů a plátnech kin. Vtlučte si do hlavy, že děláte úžasné věci, které inspirují miliony lidí po celém světě. A uvažujte o svých službách podle toho.

Celý tenhle problém nedoceňování vlastních služeb je ostatně jádrem krize, jež už mnoho let hlodá VFX průmyslem. Doporučuji přečíst si o této tématice tenhle starší článek.

Ve chvíli, kdy ke své práci přistupujete správným způsobem ovšem přichází ta těžší část: vydělávání peněz. A ne, ani tentokrát se není zač stydět – prostě poskytujete službu a chcete na ní vydělat co nejvíc. Když seženete klienta nebo zaměstnavatele, chcete od něj získat ty nejlepší možné podmínky a jakýkoliv jiný přístup je nesmysl. Já vím, že si teď možná mnozí řeknou, že to tady vysvětluji jak pro pitomce, bohužel, z vlastní zkušenosti vím, že málokterý tvůrce a umělec se podle toho chová.

Hodněkrát jsem to pozoroval sám na sobě – ten přístup, že jelikož nás naše práce baví, je nějakým způsobem v pořádku, že za ni budeme dostávat míň peněz. TAK TAKHLE NE, PŘÁTELÉ. Je to strašlivě zhoubný přístup, který je bohužel zakořeněný hluboko v jádru naší kultury (a ne jenom té naší). Uvažujeme tak jak my tvůrci, tak naši klienti a zaměstnavatelé, kteří toho rádi zneužívají. Rád bych tedy byl, aby se každý nyní zamyslel, zdali tak sám neuvažuje a pokud ano, aby toho okamžitě nechal.

Jak jednat s klienty

Třetí nesmírně důležité pravidlo: O ceně za své služby jednejte vždy co nejdříve. Každé jednání s klienty/zaměstnavateli je samozřejmě jiné, ideálně by to však mělo být tak, že a) projednáte o jaký produkt mají zájem, b) projednáte finanční odměnu, c) teprve pak projednáte cokoliv dalšího. Co a za kolik. To je to absolutně nejdůležitější a neexistuje, že byste po první schůzce nevěděli, kolik za své služby dostanete.

Rozhodně se nikdy nebojte, že jednáním o penězích někoho odradíte. Stává se to poměrně často – s klientem si pěkně popovídáte, může to být klidně u dobrého oběda nebo dokonce u piva. Zjistíte o sobě spoustu věcí a shledáte, že se vám ten člověk docela zamlouvá. Vyřešíte dopodrobna všechny plány o tom, co spolu vytvoříte za úžasné věci… a pak už tak nějak není nálada na to kazit si tu příjemnou schůzku povídáním o penězích. CHYBA.

Tímto přístupem totiž mnohdy potvrdíte klientovy domněnky – že jste přesně ten typ nadšeného umělce, kterému jde hlavně o tvorbu a peníze jsou pro něj vedlejší. A podle toho s vámi bude jednat i nadále. Netvrdím samozřejmě, že všichni klienti jsou parchanti, co vás chtějí jen oškubat, tvrdím jen tolik, že je nesmírně jednoduché si takhle naběhnout. Z téhle pasti se pak jen velice těžko dostává ven. Když se příště sejdete a najednou chcete mluvit o penězích, bude to mnohem těžší, než kdybyste toto téma načali hned prve – a garantuji vám, že z toho vzejde mnohem menší odměna.

Proto ještě jednou opakuji, v úvodní fázi vás nezajímá, jaký je klient člověk, jaké má záliby, máte-li rádi stejné kapely a vlastní-li psa, kterého jste vždycky chtěli. Zajímá vás jen to, co po vás chce a kolik vám za to dá. Výsledkem takového postupu je, že s vámi klient bude jednat s úctou a budete-li pak mít chuť se o té práci a člověku dozvědět víc, nebudete už jednat z pozice naivního umělce,  nýbrž tvůrce hodného respektu. A to vám ve výsledku vždy zaručí mnohem lepší ocenění.

Kolik si říct

Jaká je ideální cena za vaše služby? To je nesmírně těžké říct a liší se to případ od případu, studio od studia a zem od země. Uvádět zde konkrétní částky za zakázky by bylo zbytečné, protože bychom tu byli ještě zítra. Z obecné roviny vám však prozradím jedno pravidlo, které se mi  neuvěřitelně osvědčilo. Při vyjednávání o penězích tam nejste proto, abyste svého klienta potěšili. Jste tam proto, abyste dostali co nejvíc. Musíte si osvojit trochu gamblerské taktiky a občas i zariskovat. Ideální částka za vaše služby je totiž taková, u které se klient začne nejdřív kroutit nelibostí a pak na ni přistoupí. Teprve pak víte, že jste se trefili přesně.

Ale teď už konečně konkrétní čísla. Nebudu se nyní zaměřovat na ceny za seniorské a vedoucí pracovní pozice – protože na takových pozicích už jednak většinou víte, kolik si za své služby říct, a navíc se vždy nesmírně liší – uvedu normální částky pro začínající a juniorské tvůrce. Realita je navíc taková, že i když třeba někde získáte stálou pracovníci pozici, stejně s vámi budou většinou jednat jako s freelancerem a budete pracovat na živnosťák. A to znamená, že budete mnohdy placeni od hodiny.

Tvůrce nastupující do nějakého studia musí počítat s tím, že v prvních několika měsících (většinou třech) bude v jakési testovací fázi, během níž bude ohodnocen menší částkou. Ani zelenáč by nicméně neměl jít pod 200 Kč na hodinu, protože to je takové naprosté minimum, které naštěstí budete muset tolerovat jen u své úplně první práce (s každou další získanou zkušeností by ta cena měla stoupat). Jakmile pak projdete testovacím obdobím, plat by se měl zvednou minimálně na 250 Kč na hodinu, ideálně na 300. Podle toho, jak jste pak spokojeni se svou pozicí, jak je s vámi spokojeno studio a jak se zlepšujete, byste pak po 6 až 9 měsících měli začít jednat o dalším navýšení platby a pokračovat tak rok od roku.

Začínající freelanceři pracující na vlastní pěst, bez záštity jakéhokoliv studia či stáleho zadavatele zakázek, by měli mít laťku už od začátku nastavenou výš. Minimem budiž 300-350 Kč na hodinu, ideálně však víc. Na začátku druhého roku práce byste se měli dostat na 400 až 500 na hodinu. Vůbec byste se přitom neměli bát tyto ceny dál zvyšovat, podle toho jak se začnou vaše služby zkvalitňovat. Freelance styl života je jednak velice nákladný a nikdy navíc nevíte, kdy přísun práce zničehonic ustane a vy třeba během několika měsíců nevyděláte ani korunu.

Závěrem

Doufám, že vám tento krátký článek o vydělávání peněz ve VFX průmyslu alespoň trochu pomohl. To nejdůležitější, co byste si z něj měli vzít, je fakt, že vaše práce stojí za dobrou finanční odměnu, že byste se v žádném případě neměli bát o penězích vyjednávat a vždy tak učinit co nejdříve. Pokud se tímto budete řídit (a do toho budete samozřejmě odvádět kvalitní práci), s největší pravděpodobností nastartujete úspěšnou kariéru hned na začátku.

A nezapomeňte – máte-li v této oblasti jiné zkušenosti, určitě mi je zde nebo na facebookové skupině napiště do komentářů, rád získám další názory a postřehy 🙂

Podobné články

Freelance filmař, trikař a grafik. Cinematic Designer ve Warhorse Studios. Redaktor časopisu Pixel a tvůrce VFXcz.

  • Petr

    Vím, že tento článek je už staršího data, i tak jsem se u něho zastavil a hltal ho plnými doušky. Protože jak se sám v článku zmiňujete, v ČR je trh v tomto odvětví tak malý, že se jen těžko dopátrat k nějakým relevantním informacím(jinak než přes známeho). Chci se zeptat, jestli sumy zmíněné v článku platí i pro motion designéry.
    Řekneme třeba kombo AE, PP, PS nebo třeba tyto tři plus ještě Cinema 4D. Děkuji mockrát za info!