Dvojice tvůrců Tran Ma a Miguel Ortega
Když jsme se rozhodli opustit studiovou práci a začít se soustředit na naše vlastní filmy, měli jsme za sebou oba už 11 let praxe ve VFX oboru. Zaměřovali jsme se tenkrát především na creature modeling a texturing. Některá místa, na kterých jsem pracoval, byla třeba Luma Pictures, Rhythm & Hues, Lightstorm, CafeFX, Tippett Studios a Digital Domain.
Na Ningyo jsme přišli stejným způsobem, jako přicházíme na většinu našich příběhů. Nejdříve vždy vybereme něco, co bychom sami rádi viděli. Dále se vždy přesvědčíme, že takové téma bude hrát do karet našim dovednostem. Kryptozoologie (pátrání po mytologických nebo nedoložených živočišných druzích) byla perfektní volba pro dva creature FX tvůrce. Problém s kryptozoologií je ten, že lidem se většinou okamžitě začnou vybavovat stvoření jako Lochneska nebo yetti. Tran mě nicméně upozornila na něco trochu jiného – japonský mýtus o Ningyo. V tu chvíli jsme okamžitě věděli, že máme zárodek dobrého nápadu.
Jakmile jsme se pak shodli na „světě“ našeho filmu, začali jsme s výzkumem všeho, co jsme dokázali sehnat o kryptozoologii a pověstech o Ningyo. Chtěli jsme, aby bylo vše inspirováno nebo vzato přímo z historických událostí a postav. I kdyby všechny nebyly z té samé dějinné doby, musely být založeny na něčem skutečném, doloženém.
Bylo to úžasné i strašidelné. Na té pozitivní straně byl fakt, že jsme okamžitě měli fanouškovskou základnu. Na negativní pak to, že nám tvorba zabrala déle, než se plánovalo, že jsme si ukousli 10000x víc, než jsme byli schopni doručit a k tomu bylo riziko, že když se nám to nepovede, naštveme tím velkou spoustu lidí. Naštěstí to dopadlo tak, že všichni měli trpělivost a vydrželi to s námi. Objevil se jeden člověk, který nám pravidelně nadával a nazval nás zloději týden před uveřejněním filmu. Vážně doufáme, že se mu dílo líbilo a že pochopil, co nám na něm tak trvalo…
Připravili jsme tunu concept artů, které nám sloužily nejenom pro samotný film, ale zároveň aby nám pomohly prodat nápad na Kickstarteru. Během produkce jsme se samozřejmě snažili držet se co nejvěrněji těchto předloh, museli jsme však všechny návrhy neustále adaptovat komplikacím a přizpůsobovat tomu, co jsme si mohli dovolit vytvořit v našich limitovaných podmínkách.
Chtěli jsme natočit film, kde by bylo co nejvíc reálných elementů a vizuální efekty by se objevovaly jen tam, kde bychom si finančně nemohli dovolit praktický efekt. To je samozřejmě celkem paradoxní přístup, protože VFX bývají pro filmaře, kteří je sami neumějí vytvářet, velmi drahou záležitostí. To nebyl náš případ. A vážně jsme se snažili, abychom z The Ningyo NEUDĚLALI demonstraci našich VFX schopností. Chtěli jsme, aby triky ve filmu zmizely, aby se divák mohl soustředit na svět a charaktery, které jsme v něm vytvořili.
Jeden postup, na který jsme se soustředili – a který bych rozhodně nikdy neměnil – bylo obrácené pořadí svícení našich environmentů. V našem filmu jsme vždy nejdříve finalizovali digitální prostředí scény a řádně ho nasvítili, přičemž herci nám v těchto scénách fungovali jen v podobě CG figurín. Jakmile jsme si byli jisti svícením, přizpůsobili jsme greenscreen scénu těmto našim nasvíceným modelům. To je opak postupu, který bývá ve filmech běžný, kdy jsou digitální prostředí svícena až POTOM, co jsou natočeny greenscreen záběry. Osobně mi to nikdy nedávalo velký smysl, protože environmenty jsou přece 80% záběru…
Natáčení nám zabralo velmi dlouho, protože jsme film vytvářeli přímo v našem obýváku. Takže jsme museli postavit jeden set, natáčet v něm, a pak ho zbořit. Vyčistit celý dům, který byl v téhle fázi neobyvatelný, zaneřáděný od prachu a špíny. Teprve pak postavit další natáčecí set. Kdybychom měli peníze na pronajmutí nějakého velkého skladiště, bylo by to jednoduché. Museli jsme si však vystačit. Ve výsledku nám točení trvalo 15 dní.
Stvoření jsem navrhoval já, Tran, Bryan Wynia a Shoheil Danesh (určitě koukněte na jejich portfolia, pozn. red.). Bryan je 3D concept artist, takže nám byl občas schopen doručit hrubé 3D modely, které jsme pak my dovedli do finální podoby. Tým zodpovědný za modelování stvoření jsem pak byl já, Tran, Chris Bostjanick a Clay Osmus. Texturování a look development jsme dělali já a Tran, včetně veškerého groomingu (manipulace a „česání“ digitální srsti). Charaktery měly stovky různých obličejových výrazů, které byly vytvořeny Chrisem Bostjanickem. Následně jsme je pak všechny prohnali „shot modelingem“ (úpravami modelů pro konkrétní záběr), který probíhal v Chronosculptu. Tenhle nástroj je skutečně úžasný a pomohl nám vyčistit množství problémů s deformacemi a přidat sekundární animace.
VFX jsme tvořili v běžné dostupných nástrojích jako Maya, Nuke a VRay. Jelikož jsme neměli žádného tvůrce specializujícího se na FX dynamics, musel jsem najít nejjednodušší způsob, jak vše vyřešit. Nakonec jsem zůstal u Mayi. Všechny kouře byly ve filmu vytvořené pomocí natočených elementů a prohnané přeš Vray mlhu, která sloužila jako maska, čímž jsme atmosféře dodali pohyb. Bubliny jsme zachytili v malém akváriu, které jsme si koupil. Smíchali jsme je s digitálními bublinami vytvořenými v Maye pomocí particlů a VRay metaballů.
Spolupráce s nimi byla tak hladká, jak jen mohla být. Věřili v nás, dali nám finanční prostředky a nechali nás tvořit. Alex Alvarez z Gnomonu a Lon Grohs z Chaos Group byli skvělí i v tom, že nám od začátku dávali najevo, že si máme na tvorbu vzít tolik času, kolik jen potřebujeme. Alexe jsem znal ještě z dob, kdy jsme byl v Gnomonu studentem, takže na nás ležela velká zodpovědnost, abychom ho nezklamali a nevrhli tak na jeho školu špatné světlo.
Abych řekl pravdu, zpočátku to pro nás bylo poměrně brutální. Nesnášeli nás. Abych citoval jeden newyorský festival: „The Ningyo reprezentuje všechno, co by nezávislý film neměl být.“ Mysleli si, že jsme zazobaní, CGI posedlí pitomci a nechtěli nás ve své partě. To se změnilo, jakmile jsme začali získávat první ocenění a výhry. Film dostal podporu od CAA (Creative Artists Agencies, jeden z největších spolků na světě pro podporu tvůrců ze zábavního průmyslu, pozn. red.) a začali jsme je s naším filmem oficiálně reprezentovat. Během měsíce jsme pak seděli ve stejné místnosti s největšími producenty dneška a jednali o budoucnosti The Ningyo-filmu… bylo to bláznivé.
The Ningyo nyní vytváříme jako celovečerní film pod jistou velmi známou produkční společnosti a významným producentem. Vše bychom měli velmi brzy oficiálně oznámit… Celé je to pro nás nesmírně vzrušující! Je celkem fajn, přestat se konečně cítit jako totální loser a začít své dílo vnímat jako… celkem fajn.
Děkuji, Martine. Potřebujeme veškerou možnou podporu, abychom náš film protlačili do světa. Věřím, že sdílení a články nám v tom hodně pomohou.
Ano, Miguel a Tran měli poměrně VELKÝ obývák
Freelance filmař, trikař a grafik. Bývalý Cinematic Director ve Warhorse Studios. Milovník Pána prstenů a Jurského parku. Tvůrce VFXcz.