Interview: Jeremy Vickery – Světlo, tvorba, příběhy, Pixar, ale hlavně nadšení…

3 years ago by in Interview Tagged: , , , , , , , , , ,

Když jsem před několika lety dostal do rukou Gnomon DVD Practical Light & Color, tak trochu jsem očekával, že to bude jen další výukové video, které bude popisovat potřebné, pro mnohé však k uzoufání nudné základy tvorby. V názvu ostatně nestálo žádné “Create a Cool CG Robot” nebo “Paint a Breathtaking Sci-fi Scene”, tohle měl být prostě jen kurz o světle a barvách. To jsem ještě nevěděl, jak moc ovlivní celou moji tvorbu.

Jeremy Vickery totiž nejenže tvoří překrásné nasvícení pro CG scény z filmů od Pixaru, nejenže je originální tvůrce konceptů a 3D generalista, zároveň má i něco, co by mu vedoucí jiných kurzů mohli závidět – nadšení, které dokáže přenést na ostatní.

Z “obyčejného” kurzu na to, jak funguje světlo a barva, jsem tak získal znalosti, které používám dodnes. Vlastně kdykoliv tvořím, ať už cokoliv. Ať už maluji, dělám digitální kompozici, svítím 3D scénu nebo klidně i vytvářím reklamní design. Nu a tak když jsem přemýšlel, s kým bych rád udělal interview, řekl jsem si, že to budou v prvé řadě lidé, kteří mě ovlivnili, lidé jako Jeremy Vickery. No a mé překvapení neznalo mezí, když mi hned druhý den odepsal. Zde vám tedy přináším interview, které z naší konverzace vzniklo.

“Příběhy – proto my lidé žijeme. Pokud bychom jenom jedli, spali a pracovali, jako nějací roboti, to by nebyl kdovíjak hodnotný život. Ne… to, co z nás dělá lidské bytosti, jsou lidské kontakty, rodina, láska, emoce, obavy, sny, naděje… To dělá ze života tak úžasnou věc.”

– Jeremy Vickery


 

Ještě jednou díky za to, že sis udělal čas na tenhle rozhovor. Mohl by ses prosím čtenářům trochu představit a říct, kde a na jaké pozici nyní pracuješ?

Mé jméno je Jeremy a jsem Lighting Artist (umělecký CG osvětlovač) ve studiu Pixar Animation Studios. Můj oficiální titul je sice Lighting Technical Director, nejsem ale žádný “režisér”, prostě jenom kopu do počítačů tak dlouho, dokud z nich nevypadnou pěkné obrázky toho, jak chci, aby moje záběry vypadaly. Preferuji tedy spíš titul “artist” (umělec), protože to, co dělám, popisuje mnohem lépe. 

Jvickery_art04

Dobré nasvícení je jednou z rozhodujících částí každého kvalitního animovaného (a vlastně jakéhokoliv) filmu a je potřeba skutečných odborníků, aby nálada a atmosféra scény vystihla tvůrčí záměr. Kdy sis ty sám uvědomil, že takto miluješ svícení?

Moje první práce v oblasti CG byla na pozici tvůrce modelů a textur, vytvářel jsem postavy, digitální rekvizity a prostředí. Bokem jsem samozřejmě pořád kreslil, maloval a dělal ve sculptingových softwarech. Během těch prvních několika let jsem o svícení vlastně vůbec neuvažoval jako o profesi, která by mě mohla zajímat.

Bylo to až když jsem dostal svou druhou práci v jednom velmi malém studiu (15 lidí pracujících na tvorbě CG filmu), kde jsem pracoval jako generalista a dělal trochu ode všeho. Tam jsem si poprvé všiml, jak rád vlastně pracuji se světlem. Když jsem vymodeloval a otexturoval scénu, přidal jsem navrch vždycky ještě provizorní osvětlení, aby režisér projektu přesně věděl, jak chci, aby prostředí vypadalo. A v ten moment jsem si uvědomil, že v CG světě je toto ten nejbližší ekvivalent malby, jaký lze nalézt. Okamžitě jsem se zamiloval. Brzy jsem byl na projektu povýšen do pozice vůdčího osvětlovače – a nedlouho po jeho dokončení jsem se dostal až do Pixaru.

Jak těžké pro tebe bylo vůbec začít pracovat v oboru?

Vysokou školu jsem dodělal v roce 1997. Pár let předtím vyšel film Toy Story a já jím byl samozřejmě zcela okouzlen – takže jsem do Pixaru poslal svůj showreel. Napoprvé jsem byl odmítnut, nevzdal jsem to však hned na začátku a pokoušel se získat jakoukoliv práci, která by měla něco společného s tvorbou animovaných filmů. Po dvou měsících se mi to podařilo. Zaměstnali mě v Big Idea Productions v Chicagu, kde jsme vytvářeli dětskou animovanou show Veggie Tales. Zůstal jsem tam 3 roky, pak se přesunul do Atlanty do Fathom Studios, kde jsem pracoval na jistém obskurním a zapomenutém filmu Delgo. V Pixaru jsem pak začal dělat v roce 2003, šest let poté, co jsem vstoupil do průmyslu.

Jvickery_art02

Pracovat v Pixaru je snem mnoha tvůrců, kteří dělají počítačovou animaci. Co myslíš, že je potřeba, aby se tam člověk dostal? 

Myslím, že cesta do tohoto odvětví zábavního průmyslu je pro každého jiná. Zároveň si myslím, že dostat práci dneska je o dost těžší, než když jsem začínal já. Stále více mladých lidí ví o těchto profesích a stále více škol po celém světě je začíná vyučovat – a výsledkem je, že tato relativně malá oblast tvorby doslova přetéká zájemci o pozici.

“Jsou dvě věci, které považuji za nejdůležitější v kariéře každého tvůrce – mít nadšení a být pohodovým člověkem. – J. Vickery”

Software se stal mnohem dostupnější a levnější, je tedy jednodušší se učit a konkurence roste. Když jsem byl na škole, animační software stál 100 000 dolarů a musel běžet na SGI počítačích za 50 000 dolarů, takže to nebylo vůbec jednoduché, učit se něco doma. Pokud jste tedy nebyli hodně bohatí, což to já nebyl. Dnes si ale každý může stáhnout spoustu 3D programů, některé dokonce zadarmo, a dělat věci, o kterých jsme tenkrát jen snili. Začít je tedy jednodušší, prorazit, to už je jiný případ.

Jsou dvě věci, které považuji za nejdůležitější v kariéře každého tvůrce – mít nadšení (být schopný tvořit, ať už se stane cokoliv, ať už máte úspěch nebo ne, zkrátka jít si za svým cílem) a být pohodovým člověkem (když se s vámi super pracuje, lidé vás rádi zaměstnají).

THE BLUE UMBRELLA

V roce 2007 jsi na chvíli odešel z Pixaru a začal pracovat jako freelancer. Muselo to být hodně jiné – shánět si sám zakázky, dostávat práci přímo od klientů. Jak se na tuto dobu díváš zpětně? 

Můj odchod z Pixaru měl co dělat hlavně s mou rodinnou situací, rozhodně to nebylo tím, že by se mi tam nelíbilo. A přiznávám se, že doba, kdy jsem fungoval jako freelancer, pro mě byla směsicí nadšení a zklamání. Skvěle jsem si užíval období, kdy jsem sám sobě dokázal, že se můžu uživit jako tvůrce i mimo studio. Miloval jsem navíc i to, že jsem zase mohl být generalista a věnovat se všem fázím výroby. Dělal jsem hodně concept artů a ilustrací a během toho se mi podařilo vytvořit si svůj vlastní styl.

Co se mi na tom všem nelíbilo bylo to věčné odloučení od ostatních – většinu času jsem na zakázkách pracoval sám. Chybělo mi přátelské studiové prostředí a učení se od všech těch talentovaných umělců. Také mi chyběly všechny ty úžasné animované filmy, které jsem tam dělali. Jako freelancer jsem byl pánem svého času a mohl jsem hodně cestovat – zato jsem však nenáviděl dělání daní, shánění klientů a celkově tu obchodní stránku. Takže to vpodstatě bylo tak, že ačkoliv svého freelancerovského období vůbec nelituji, nakonec mi otevřelo oči a ukázalo mi, že práci ve studiu mám radši.

image

Když teď přemýšlíš o své práci, nazývaš se raději generalistou nebo osvětlovačem?

Hmmm… Vlastně mám rád oba tituly. Občas si užívám konkrétnost toho, že se soustředím jen na svícení a jsem schopen posunout se v této oblasti na mnohem vyšší úroveň. Jindy zase rád dělám na všech částech procesu. A stále častěji zjišťuji, že když jsem pouze v roli osvětlovače, něco mi chybí. Potřebuju jít domů, dělat vlastní skeče a malby, abych uspokojil svoji generalistickou stránku.

 

Když ses v roce 2011 vrátil do Pixaru, změnilo se pro tebe studio nějak? 

Změnilo, dramaticky. Mnoho lidí z dřívějška tam sice pořád bylo, přesto však už žijeme v jiné době a podle mě je zlatá éra Pixaru u konce. Dál pracujeme na skvělých filmech a já stále miluju svou práci, vytvořilo se zde ale hodně obchodní ovzduší, je hodně starostí okolo rozpočtu a peněz obecně. Nedávno se u nás poprvé propouštělo a časy jsou zlé. Nevím přesně, co bude v budoucnu, ale musím říct, že tu v současnosti nepanuje nejlepší nálada. Věřím, že se dokážeme vrátit na pozici toho veselého a bezstarostného studia, které dělá nejlepší animované filmy na světě… ale to ukáže jen čas.

“Žijeme už v jiné době a podle mě je zlatá éra Pixaru u konce.”

A za co přesně jsi nyní ve studiu zodpovědný?

Každé studio má mnoho různých titulů a profesí, proto nejdříve upřesním, jak to tu chodí. Nejsem tu hlavou digitálního svícení, vlastně jsem od té pozice ještě dost daleko. Vůdčí digitální osvětlovač je vlastně hlavní kameraman (Director of Photography) projektu, pod ním jsou pak hlavní osvětlovači (Lighting Leads). Ti jsou u každého snímku tři: hlavní technický osvětlovač, hlavní osvětlovač postav a hlavní osvětlovač filmových prostředí. Dále jsou mistři osvětlovači (Master Lighting Artists), kteří dohlížejí na osvětlení pro větší filmové sekvence (na každém projektu je jich tak 6 až 10). No a konečně jsou tu pak osvětlovači jednotlivých záběrů (Shot Lighting Artists), kteří přebírají scény od svých mistrů a upravují je u konkrétních scén a dodávají jim finální úpravu. Každý osvětlovač v Pixaru začíná u jednotlivých záběrů a propracovává se výš, k pozicím s větší zodpovědností.

imageJá jsem dělal spoustu osvětlování pro jednotlivé záběry a sekvence,  a nedávno jsem se dokonce dostal do role hlavního mistra osvětlovače na krátkých snímcích The Blue Umbrella a Toy Story of Terror (náš první televizní speciál). Moje role tedy spočívá v tom, že se snažím co nejlépe sladit barevné nasvícení scény s návrhy, které dostáváme z konceptového oddělení, a zároveň tvořím světelné rigy, jež fungují pro celé sekvence. Jakmile je vše hotové, pomáhá tvůrcům dolaďujícím jednotlivé záběry, starám se, aby rozuměli tomu, jak jsem co nastavil, a řeším problémy, které kde vyvstanou. Ve vůdčích pozicích je samozřejmě větší zodpovědnost v tom, že musíte činit důležitá rozhodnutí (kreativní a technická) a organizovat práci na přiřazených záběrech.

 

V Pixaru jsi pracoval na mnoha slavných filmech (Úžasňákovi, Auta, Ratatouille, Wall-E, Brave, The Blue Umbrella) – je nějaký, který pro svou kariéru považuješ za nejdůležitější?

Ratatouille byl film, kde jsem se mohl po tvůrčí stránce uvolnit o dost víc než u jiných projektů. Měl jsem už dost zkušeností z Úžasňákových a Aut, abych si mohl dovolit ukázat, že na to mám – a dostal jsem tak spoustu sekvencí, s nimiž jsme si vpodstatě mohl dělat, co jsem uznal za vhodné. Naučil jsem se toho spoustu od Sharon Calahanové (DOP) a celý film jsem si užíval o mnoho víc, než všechny předchozí. Stejné zkušenosti mám i z Brave a hlavně The Blue Umbrella, kde se mi dokonce ve studiu podařilo protlačit nový styl svícení.

 

Dostaneš někdy možnost vytvářet také koncepty? image

Určitě bych si přál, aby mi studio umožnilo soustředit se na více oblastí výroby a vytvářet concept art, je tu ale tolik lidí, kteří se na tuto práci přímo specializují, že má záliba v malbě se tu moc nevyužije. Rád vzpomínám na časy, kdy jsem pracoval v menších studiích a mohl se soustředit na oboje, ale Pixar je příliš velký na to, abych mohl dělat všechno, co bych dělat chtěl. Možná je to ale dobře… tvořit ve volném čase vlastní ilustrace je skvělý způsob, jak se odreagovat a je super mít čas od času naprostou svobodu.

Tvoje skvělé Gnomon DVD “Practical Light & Color” mně osobně změnilo celý přístup k tvorbě. Myslím, že jako učitel máš skvělý dar – přenášet své nadšení na ostatní. Plánuješ v budoucnu nějaké další výukové kurzy?

Wow, to mě nesmírně těší. Opravdu bych chtěl udělat nějaký nový tréninkový kurz a je pravda, že učení mám nesmírně rád. Jedno nové DVD nyní dokonce vytvářím, je o svícení pro animovaný film, ale můj život je nyní tak hektický, že je těžké ho dokončit. Doufám nicméně, že se mi to co nevidět podaří. Jedna věc, co mi opravdu chybí, je možnost cestovat a učit na různých univerzitách a v jiných studiích. V dobách, kdy jsem byl freelancer, jsem toto mohl dělat a bylo to úžasné. Člověk ale nemůže mít všechno.

 

Máš nějaký vlastní projekt? Nějaký cíl, kterého bys chtěl dosáhnout?

Rozhodně! Možná jich mám až příliš. Mám třeba rád natáčení normálních filmů, kterému se snažím věnovat mimo práci ve studiu. Nedávno jsem navíc začal s novým hobby – je jím letecké natáčení. Myslím, že stejně jako většina lidí z tohoto průmyslu mám v hlavě nápad na celovečerní film, který bych jednou rád zrealizoval. Určitě bych se také chtěl věnovat umění a ilustrační práci, klidně jako hlavnímu povolání, ale to zatím není moc reálné. Nemám tušení, co mě čeká v budoucnu, ale rozhodně se teď snažím dělat co nejvíc kreativních věcí.

Vybavuješ si nějaké další filmy, které ovlivnily tvoji kariéru stejně silně jako Toy Story? 

Spousty. Já jsem osobně neustále ohromován dobrou filmařinou a kdykoliv sedím v kině nebo doma u dobrého filmu nebo seriálu, vždycky si znovu uvědomím, proč jsem vlastně v tomhle odvětví zábavního průmyslu začal pracovat… Příběh.

“Já jsem osobně neustále ohromován dobrou filmařinou a kdykoliv sedím v kině nebo doma u dobrého filmu nebo seriálu, vždycky si znovu uvědomím, proč jsem vlastně v tomhle odvětví zábavního průmyslu začal pracovat… – J. Vickery”

Když jsem vyrůstal, tak mi hodně lidí tvrdilo, že dělání filmů je lehkovážná a zbytečná práce, že tak světu ničím nepřispívám. Doktoři uzdravují lidi, inženýři vytvářejí užitečné věci, diplomaté jednají o osudech vlád a zemí… filmaři nic takového nedělají. Já si ale myslím, že naše práce je v určitém ohledu ta nejdůležitější ze všech. Příběhy – proto my lidé žijeme. Pokud bychom jenom jedli, spali a pracovali, jako nějací roboti, to by nebyl kdovíjak hodnotný život. Ne… to, co z nás děla lidské bytosti, jsou lidské kontakty, rodina, láska, emoce, obavy, sny, naděje… To dělá ze života tak úžasnou věc. A právě skrz příběhy sdílíme všechny tyto zážitky. Doktoři budou jednou nahrazeni roboty, tvůrci příběhů ale zůstanou.

A teď si uvědomuju, že jsem nezodpověděl tvoji otázku ohledně mých oblíbených filmů. Můj seznam je ale tak rozsáhlý a já jsem v tomhle ohledu tak nerozhodný, že odpověď asi nechám záhadou 🙂

image

Vím, že tahle otázka je trochu klišé, ale stejně – teď, se všemi svými zkušenostmi, jakou radu by sis udělil, kdybys znovu začínal? 

Řekl bych si, abych méně dbal na to, co o mně řeknou ostatní a raději abych tvořil cokoliv, co pochází přímo z mého srdce. Určitě bych si také poradil, abych se víc uvolnil, míň dbal na pravidla a víc si užíval život. Na druhou stranu bych rozhodně doporučil začít dřív a zodpovědněji s učením uměleckých základů.

 


Ještě jednou děkuji za toto interview, byla to skvělá příležitost se dozvědět se něco více o tvé tvorbě, tvých zkušenostech a tom, jak to chodí ve velkém studiu jako Pixar.

Odkazy:

http://jermilex.com/

http://jermilex.deviantart.com/

http://www.imdb.com/JeremyVickery 

Pro další interview s českými a zahraničními tvůrci zavítejte do sekce Interview.

Podobné články

Freelance filmař, trikař a grafik. Cinematic Director ve Warhorse Studios. Redaktor bývalého časopisu Pixel a tvůrce VFXcz.