Historie VFX: The Fellowship of the Ring #3 – Workshop tvůrců Středozemě

2 years ago by in Historie VFX Tagged: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,

Speciální efekty filmové trilogie Lord of the Rings nelze vynechat jen proto, že se tento web zaměřuje na efekty vizuální. Naopak, můj názor je ten, že SFX z velké míry přispěly k nadčasovosti celého díla. Proto jim budu věnovat prostor hned na začátku seriálu.

Povězme si tedy něco o práci studia Weta Workshop, které pro Petera Jacksona zhotovilo obrovské množství rekvizit, kostýmů, prostetických masek, zbrojí a samozřejmě i nezapomenutelných miniatur.

 

Kostýmy a rekvizity hodné Středozemě

Abyste měli alespoň hrubou představu o tom, jak monumentální před sebou měli lidé z Weta Workshop úkol, dám si pár čísel. Když se na konci natáčení začalo sčítat veškeré vybavení, které tvůrci pro celou trilogii vyrobili, dospěli k neuvěřitelným výsledkům. Vzniklo totiž víc než 48 000 různých kusů rekvizit, z toho bylo 1000 kusů ručně vyrobených zbrojí, 500 ručně šitých kožených výrobků a víc než 2000 reálných, pro boj zhotovených zbraní (které samozřejmě nebyly ostré, ale to bylo to jediné, co jejich čepele a špice odlišovalo od skutečných bitevních nástrojů).

Richard Taylor, jeden ze zakladatelů studií Weta a zároveň hlava SFX oddělení, byl od začátku rozhodnut vytvořit pro trilogii to nejdetailnější vybavení, jaké kdy pro fantasy film vzniklo. Aby to jeho tým zvládl, rozhodl se samozřejmě vybavit reálnými zbraněmi vždy jen ty herce a kaskadéry, kteří byli nejblíže kameře. Ty v zadních plánech měli většinou zbraně zhotovné z uretanových hmot, se kterými se dalo bojovat a jejich výroba byla rychlá, v detailním záběru by ale neprošly. I tak byly ale veškeré nástroje vzešlé z Weta Workshop zhotoveny s důrazem na detail, který v moderní filmografii nemá moc obdoby.

Richard Taylor, ředitel Weta Workshop

Richard Taylor, ředitel Weta Workshop

“Jedna z věcí, které jsem chtěl zajistit, bylo, aby žádné z těch zbrojí a zbraní nevypadala jako by byla vyrobena pro film,” vzpomíná Taylor. “V devadesátých letech bylo běžné, že filmové Art departmenty produkovaly designy, které na míle čpěly studiem. Pro nás bylo naprosto zásadní, aby naše výbava vypadala věrohodně, aby šla vyrobit technikami, které se používaly v Evropě okolo 15. století a tím pádem byly relevantní i v naší Středozemi. Proto jsme na show přizvali skutečné mistry zbrojíře a mečíře, kteří tuhle přesnost zajistili.

Tvůrci se však nezastavili jen u realistického designu a důrazu na detail. Při výrobě zbrojí a nástrojů skutečně využili reálné materiály, takže vše, co na filmových hrdinech vidíte, má ručně tepané kovové části a rukojeti vyřezávané  z rozličných dřevin z celého světa. Naproti tomu výzbroj orků byla skutečně vytvořena způsoby, jako by ji ve svých primitivních výhních tepala nepříliš inteligentní stvoření. ” Ve studiu jsme se vědomě rozhodli vzít na svá ramena bláznivý kus práce. Bál jsem se, že kdybychom vše rozdělili mezi další studia, vše by šlo vniveč a celé jednota díla by se ztratila,” přiznává Taylor. “Věřili jsme, že to zvládneme… a že filmová Středozem si naše sebezničující úsilí skutečně zaslouží.”

 

Masky

Hobití umělé nohy

Hobití umělé nohy

Nedílnou součastí projektu byly i početné masky, které v té či oné podobě doprovázely většinu hlavních i vedlejších herců a samozřejmě i veškerého komparzu, účastnícího se masivních bitev elfů a skřetů. Obvyklý proces práce byl ten, že herci a maskéři vstali velice brzy ráno a zatímco filmový štáb připravoval scénu, oni se vydali do maskéren, kde na ně lidé z Weta (a několik desítek technických pomocníků) začali patlat gely, lepit silikon a natahovat gumu. V průběhu celé show se maskérské oddělení změnilo v kolos o mnoha desítkách pracovníků, kteří byli během jednoho natáčecího rána připraveni připravit okolo 10 plně prostetických masek (hlavně pro orky), 50 méně detailních masek pro charaktery v pozadí a víc než 200 natahovacích masek pro postavy sloužící jako “křoví”. Ve výsledku bylo pro celou trilogii potřeba vyrobit přes 10 000 masek v produkční kvalitě.

Hlavní hrdinové procházeli stejným procesem každý den natáčení. Někteří z nich se vždy dočkali jen pár úprav, například kouzelníci Gandalf (Ian McKellen) a Saruman (Christopher Lee), kterým maskéři nasazovali umělé nosy. Elfí protagonisté zase každé ráno dostali umělé uši protažené do špičky, stejně jako ty hobití. Půlčíci si navíc pro natáčení nasazovali nadměrně veliké chlupaté nohy. Nejhůř to ale odnesl John Rhys-Davies v roli Gimliho. Ten se musel smířit s tím, že mu maskéři každé ráno nasadili kompletní prostetickou masku, ze které mu koukala jen pusa a oči. Tahle masivní věc ve výsledku zvětšila jeho hlavu natolik, že se hercovy proporce přiblížily těm trpasličím. Ke všemu mu pak přes ni nalepili ještě  objemnou paruku a těžkou trpasličí helmu. Není divu, že než se vychytaly všechny technické problémy, herec se v ní prý několikrát málem upotil k smrti.

Další z důležitých postav, která se nevyhla rozsáhlým maskérským úpravám, byl náčelník Uruk-Hai jménem Lurtz, kterého hrál úctyhodný maor Lawrence Makoare (jenž si mimochodem zahrál i skřetího generála Gothmoga z třetího dílu a k tomu i vůdce nazgûlů). Práce na této postavě se nicméně dělily na dva druhy. Buď se s Lurtzem natáčely detaily, v nichž byla jeho maska zhotovena velmi detailně, celá kompletně ze silikonu. Jelikož však jde o látku, která není zas až tolik ohebná, kdykoliv začal Lurtz s někým bojovat (zvláště v závěrečném souboji s Aragornem), jednalo se o méně dokonalou latexovou masku. “Silikon vypadá líp,” vysvětluje Gino Acevedo, vůdce maskérů, “bohužel se ale často stává, že při divoké akci se jednotlivé části masky odlepí a materiál se začne roztékat. Nechtěli jsme se s tím neustále stresovat, a tak jsme do akčních sekvencí použili raději latex. Protože se jednalo o rychlé záběry, nikdo si naštěstí nevšiml toho, že maska je při souboji méně věrohodná…”

John Rhys Davies Prosthetic

John Rhys Davies maskovani

Obrovské miniatury

Samotné rekvizity, kostýmy a masky byly přitom jen zlomkem vší práce, kterou bylo potřeba v šibeničním termínu dokončit. Hlavní sloužkou celé výroby byla totiž nespočetná prostředí, která musela vzniknout jak v reálné velikosti (části Morie, Roklinky, vršek Hobitína atd.) tak v “miniaturní podobě” (pevnost Barad-Dur, Sarumanův Ortank, kusy Morie, kusy Lothlorienu atd.). A když říkám miniatury, myslím tím kolosy, které byly občas schopny zabrat celou zvukovou stage.

Povídání o tom, jak vznikaly tyto úctyhodné kousky filmového umění, by nicméně daleko přesáhlo prostor určený pro tento článek, a tak jsem se rozhodl věnovat mu mnohem více prostoru v samostatných dílech. O stavbě ikonických oblastí jako Roklinka, Morie, Barad-Dur či Orthank se tedy dozvíte v dalších dílech, jež se budou na jednotlivé lokace zaměřovat jednotlivě…

O "bigaturách" od společnosti Weta si povíme příště...

O “bigaturách” od společnosti Weta si povíme příště… Zde na ukázku obrovský model schodů v Morii, který zabral celý jeden filmový ateliér.


 

Weta Workshop historie

“Weta Workshop není jen studiem plný úžasných kreativních a technologických talentů, jde také o místo, kde lidé vnášejí do své práce nadšení a vášeň, která je pro filmaře tím, na čem záleží ze všeho nejvíc.”

– James Cameron

Spousta lidí dělá tu chybu, že o Wetě smýšlí jen ve spojitosti s filmovým Pánem prstenů. To je pravda pouze co se týče studia Weta Digital, které bylo založeno v roce 1983 jako pobočka Workshopu a mělo pomoci s digitálními efekty pro Jacksonovo veledílo. Samotná Weta ale vznikla  o více než 6 let dříve, tenkrát ještě pod názvem RT Effects, a do jejího čela se postavili Richard Taylor a Tania Rodgers. Jejich prvním počinem byly speciální efekty pro Jacksonův film Bad Taste. Kromě toho, že tvůrci pomáhali i s režisérovými dalšími snímky, jejich dílem jsou také masky a kostýmy pro legendární devadesátkové seriály, které jsme jako malí nejspíš sledovali všichni – Hercules a Xena.

Trilogie The Lord of the Rings byla ale samozřejmě největším počinem, na který si firma kdy troufla. Aby zachovali jednotu všech designů a respektovali jak předlohu tak concept art od Alana Lee a Johna Howe, rozhodlo se studio, že všechnu potřebnou práci zvládne samo. A tak v průběhu dalších několika let vyprodukovali desítky tisíc rekvizit a masek, stovky miniatur a desítky fantasy prostředí v reálné velikosti.

Zároveň se Weta Workshop zasadila o množství nových vynálezů na poli filmových speciálních triků. Právě od nich třeba pochází moderní technika tvorby realistických kroužkových zbrojí z PVC. Pro Lord of the Rings prý vytvořili přes 12 milionů kroužků pro tyto super lehké zbroje, které na sobě následně nosili jak hlavní herci tak komparz. Právě při tvorbě trilogie vznikl nový pojem “bigatura“, tedy miniatura, která je ve skutečnosti příliš velká na to, aby se dala nazývat “mini”. Například 9 metrová věž Barad-dur je dobrým příkladem takové bigatury. Kromě toho pak ve Weta Workshop vznikly i tzv. Weta Legs, které množství filmových kaskadérů, cirkusáků a divadelních herců využívají při ztvárnění rolí roztodivných démonů, satyrů, draků či robotů…

Od momentu, co společnost Weta Workshop ukázala své schopnosti na Pánovi prstenů, s ambiciózními projekty se pro ně roztrhl pytel. Nejenže dále pomáhali Peteru Jacksonovi na jeho následujících projektech (včetně Hobbita, na kterém bylo rovněž potřeba zhotovit spoustu SFX), účastnili se i tvorby rekvizit pro Kingdom of Heaven od Ridleyho Scotta, na revolučním Avatarovi Jamese Camerona, nové Godzille či Mad Maxovi. V současné době se můžeme těšit na to, jak dopadnou jejich práce na celovečerním filmu Warcraft


 

Jednotlivé díly tématu:

Díl 1 – Podivín z Nového Zélandu, který změnil svět

Díl 2 – Přípravy k boji

Díl 3 – Workshop tvůrců Středozemě

Díl 4 – Armády Středozemě

Díl 5 – Bigatury a matte paint

Díl 6 – Digital Domain a Bruinenský brod

Díl 7 – Roklinka a barevný grading

 Díl 8 – Obrovský model Orthanku

Podobné články

Freelance filmař, trikař a grafik. Cinematic Director ve Warhorse Studios. Redaktor bývalého časopisu Pixel a tvůrce VFXcz.

  • Rastislav Kubovič

    Super článok.
    Je to neuveriteľný kus práce, naozaj kvalitnej práce, ktorú odviedli tvorcovia tohto filmu.
    A je to hlavne všetka tá perfektná práca v pozadí ako tvorba všetkých masiek, modelov, rekvizít a nespočetného množstva rôznych konceptov na ktorú mnoho ľudí pri pozeraní filmu zabúda a bez ktorej by z toho nikdy nevzniklo tak veľkolepé dielo. Myslím že tých 17 Oscarov za celú trilógiu hovorí za všetko.