Historie VFX: The Fellowship of the Ring #2 – Přípravy k boji

6 years ago by in Historie VFX Tagged: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,

Boj o získání práv a financí na natáčení adaptace trilogie The Lord of the Rings byl dlouhý a neúprosný. Jakmile měl však režisér Peter Jackson vše pevně v rukou, hodlal to udělat pěkně po svém. Žádné stěhování štábu do USA, žádné natáčení ve vyleštěných ateliérech Hollywoodu. Poslední, po čem toužil, bylo, aby mu do jeho vysněné adaptace neustále kecal nějaký studiový hlavoun. Namísto toho se rohodl udělat to, co mu vždycky šlo nejlíp – něco odvážného a naprosto nečekaného. Celou produkci fantasy megadíla přesunul na svůj rodný Nový Zéland.

Peter-Jackson-Lord-Of-The-Rings-peter-jackson-30740932-865-985Pro srovnání – je to asi jako by si Zdeněk Troška vyjednal u hollywoodských producentů finance na svůj další film a pak začal natáčet v ateliérech na Barrandově a pro megalomanské efekty využil UPP. (S tím rozdílem, že Peter Jackson je schopný filmař a v době, kdy vytvářel Pána prstenů, ještě přesně věděl, co dělá.)

.
Nároky byly obrovské, tvrdohlavost a odhodlanost tvůrců ale snad ještě větší. “Tady na Novém Zélandě máme takovou zváštní náturu. Často tomu říkáme ‘Kiwi vynalézavost’ (asi jako se u nás říká ”Zlaté české ručičky“, pozn.red.),” řekl v jedom z interview zakladatel Weta Workshop Richard Taylor(1). “Jelikož jsme tady byli hrozně dlouho odříznuti od zbytku filmového průmyslu, nutilo nás to vyvinout si vlastní postupy a originální techniky. Kupříkladu materiál na tvorbu našich speciálních efektů – dlouho jsme zde neměli modelovací hlínu ani vhodné pastické hmoty, a tak jsme naše první charaktery dělali z normálního maragarínu, který seženete v obchodě. Naučili jsme se, že jestli chceme dosáhnout nějakého výsledku, musíme si na vše přijít sami. A že když se opravdu snažíme, je možné cokoliv. Peter Jackson je ztělesněním tohohle přístupu.

Když ale vezmete v potaz vše, o čem jsem psal v minulém díle tématu, uvědomíte si, že Peter Jackson měl na svých rodných ostrovech vlastně vše, co potřeboval k zrealizování celé trilogie. Vlastní produkční tým se sídlem ve Wellingtonu. Schopné studio tvůrců speciálních efektů v podobě Weta Workshop a rozrůstající se pobočku Weta Digital, která si rapidním tempem začínala osvojovat moderní počítačové postupy a vynalézat své vlastní. Ke všemu zde byly obrovské filmové ateliéry Stone Street Studios, připravené na stavbu i těch nejambicióznějších fantasy scén. No a o úžasných přírodních scenériích, které jako by Středozemi z oka vypadly, snad ani netřeba mluvit. Peter Jackson, který zde už od 6 let pobíhal s kamerou v ruce a během mnoha let poctivé práce si získal důvěru celého novozélandského filmového průmyslu, byl víc než připraven.

 

“Přijde den, kdy odvaha lidí padne… ale ne dnes!” – Aragorn, Návrat krále

Celé to byl úžasně ambiciózní a úžasně bláznivý projekt. Nejenže měl být každý z filmů větší něž cokoliv, co kdy na poli fantasy celovečeráků vzniklo – ke všemu se všechny tři filmy měly točit najednou. The Fellowship of the Ring, The Two Towers, The Return of the King, vše v průběhu 15 měsíců intenzivní produkce, která začala v říjnu roku 1999. Následná finální postprodukce pak měla u každého dílu probíhat v rozmezí 12 měsíců. Premiéra Fellowship of the Ring byla určena na zimu 2001, což dávalo tvůrcům z Weta Digital neuvěřitelně šibeniční termíny. Právě to zapřičinilo, že se z relativně drobného studia stala v té době veliká VFX továrna čítající přes 200 lidí ze všech končin světa.

Malá přehlídka zbraní, které začalo produkovat studio Weta Workshop

Malá přehlídka zbraní, které začalo produkovat studio Weta Workshop

“Nesmírně jsem se obával, jak to všechno zvládneme,” vzpomíná Peter Jackson. “Měl jsem ještě v živé paměti, jaké bylo šestiměsíční natáčení filmu The Frighteners. Člověk naprogramuje své tělo, aby vydrželo přesně tak dlouho, jak je potřeba. Jakmile se ale při takovém projektu začne blížit datum premiéry, začnete jasně cítit, jak cosi uvnitř vás povoluje a selhává. Dost často pak den po vypuštění snímku do kin skončíte nemocní v posteli a nejste schopni dlouhé týdny normálně fungovat. Neměl jsem tušení, co nás může čekat při tvorbě tohohle kolosu.”

V rámci úspory času samozřejmě filmaři nenatáčeli jen s jedním produkčním štábem. V čele první tzv. “shooting unit” stanul samotný Peter Jackson a pod jeho vedením vznikaly ty nejzásadnější scény filmu – většinou ty s hlavními herci či klíčové příběhové momenty. Jelikož by se však pouze s touto jedinou shooting unit ani za 15 měsíců  totálního nasazení nestihlo natočit vše, k dispozici bylo dalších 5 týmů. Tři “second unit” natáčecí týmy, které se staraly o množství akčních záběrů, davových scén, natáčení epických průletů krajinou a pořizování dalších sekvencí, které nutně nevyžadovaly fyzickou přítomnost Petera Jacksona. Dvě “miniature units” měly za úkol pořizování záběrů s obrovským množstvím miniaturní (a “bigaturní”) architektury, v čele s Minas Tirith, Roklinkou a věžemi Mordoru. A konečně jedna “bluescreen unit” natáčela v ateliérech záběry na modrých trikových plátnech, kde probíhaly například střety bojujících armád.

Aby se vůbec psychologicky vyrovnali s tak náročným projektem, přestali tvůrci uvažovat o tom, že dělají tři filmy. Raději se prostě smířili s tím, že tohle bude 8 hodinový fantasy nářez. A stejně tak to udělali i ve Weta Digital – místo aby se v první fázi soustředili jen na cca 500 trikových záběrů, které měli vytvořit pro The Fellowship of the Ring, raději začali rovnou připravovat všech těch 1500 trikových záběrů, které byly ve finále potřeba. VFX prvního dílu samozřejmě měly prioritu. Aby však vznikla jasná představa o tom, zdali se dá projekt vůbec zvládnout, dali si za cíl připravit vše co nejdříve, i když třeba někdy jen ve formě previzu. Vše, co se mohlo pokazit, se později samozřejmě pokazilo, alespoň ale nešli do tvorby The Lord of the Rings úplně naslepo.

 

Od detailních nákresů po prvotní střih

Vše vždycky začínalo na jednom místě – u concept artu a designu. John Howe a Alan Lee už byli v době, kdy se produkce začínala rozjíždět, velice dobře zaběhlými ve své práci na filmové trilogii. Oba dva dalších mnoho měsíců práce přivítali s nadšením. Vždyť co víc by si ilustrátoři posedlí Tolkienovým dílem mohli přát než stálý přísun práce a peněz za ilustrování Středozemě? A tak oba dva pouze pokračovali v tom, co začali před několika měsíci, tentokrát však již s jistotou, že jejich vize co nevidět ožije na filmovém plátně.

Storyboardy od Christiana Riverse

Storyboardy od Christiana Riverse

“Každý den jsme měli produkční schůzky,” vzpomíná Alan Lee. “Během nich jsme si vždy sedli s Peterem [Jacksonem], Grantem [Majorem] (production designer, pozn. red.) a Richardem Taylorem (SFX supervizor, pozn. red.). Peter pokaždé do detailu popisoval, jak by chtěl, aby jednotlivá prostředí, charaktery a kostýmy vypadaly a ostatní rozebírali, jestli je něco takového možné vytvořit. S Johnem [Howem] jsme se pak odebrali do ateliéru a začali jsme skečovat. Postupně jsme pak u všech elementů našli ten směr, který se nám všem líbil a dokázali jsme pak už designovat v podstatě na počkání.”

Nepředstavujte si ale concept art jak ho znáte z dnešní doby. Lee a Howe jsou oba tradiční umělci každým coulem. Výsledkem jejich práce tedy byly nesmírně detailní práce na tradičním médiu. Podle všeho prý každý z nich vyprodukoval okolo jednoho tisíce kreseb na velké plátno, stejný počet nákresů na menší formát. Kromě toho pak vznikly i desítiky akrilických maleb. “Občas jsem udělal deset konceptů za den,” vzpomíná Lee. “Byla to pracovně nejplodnější a nejvíc vyčerpávající fáze mého života. A zároveň nejvíc naplňující.”

Jedním z nesmírně důležitých tvůrců v této rané fázi projektu byl také Christian Rivers, novozélandských filmař a tvůrce vizuálních efektů. Christian byl další z těch, kteří Petera Jacksona potkali ještě jako teenagera při jeho první filmových pokusech. Vzhledem k tomu, že byl velice zkušený kreslíř a měl dobré “filmové oko” stal se brzy Jacksonovým dvorním storyboardistou a pomáhal mu s preprodukcí všech filmů od Braindead. U The Lord of the Rings byl Rivers stálou součástí projektu, byl s režisérem od samého začátku preprodukce a účastnil se všech plánovacích schůzek. Běžný postup byl takový, že Jackson (ideálně na drobných modelech jednotlivých prostředí a s tzv. “lipstick” kamerou v ruce) jasně ukázal, jak si představuje jednotlivé záběry – a Rivers už v té chvíli jeho nápady ztvárňoval do storyboard sešitu.

Vnikla vpodstatě komixová forma toho, jak by měl výsledný film vypadat. Tu pak tvůrci vzali, rozsekali na jednotlivá okénka a jali se z ní vytvářet animatik, čímž vznikl první sestřih filmu, ještě dlouho předtím, než vůbec padla první klapka. Tento sestřih ozvučili a doplnili o provizorní voiceovery a rázem byla celkem jasná představa o tom, co vše je potřeba nafilmovat nebo zhotovit pomocí VFX a SFX.

 

Revoluční nástup 3D previzu

To však nebylo vše. Na některé složité záběry totiž nestačilo nastříhat za sebe okénka storyboardu – bylo potřeba mít jasnou představu o tom, jak se bude pohybovat kamera a jak bude probíhat herecká akce. V tu chvíli začal pro vybrané záběry z prvního dílu trilogie vznikat previz, jednoduchá 3D reprezentace finální filmové akce.

Je důležité si uvědomit, že v době, kdy vznikala LotR trilogie, ještě zdaleka nebyly 3D previzy něčím běžným. Jeden z prvních velkých projektů, který jich využil, byla nová trilogie Star Wars a v té době se jednalo o velký průlom v tom, jak se připravovaly složité trikové filmy. Dříve zkrátka nebylo možné využít 3D jen proto, aby se rychle “nahodily” filmové scény. Na přelomu století už však výkon počítačů vzrostl natolik, že si filmové produkce mohly dovolit navrhnout nejsložitější záběry nejdříve virtuálně a to pak použít jako návod pro samotné natáčení. Tento postup se okamžitě stal VFX standardem.

Peter Jackson a jeho VFX animační supervizor Randall Cook se tedy již v roce 1998 vydali do ILM, aby vyzkoumali, jak se vlastně takové previzualizace dělají. “V té době jsme designoval filmové záběry už něco přes dvacet let a myslel jsem si, že mě máloco může překvapit,” vzpomíná Cook. “Fakt, že ale najednou můžeme celou scénu připravit v počítači a libovolně v ní experimentovat, mi doslova otevřel oči.” Vyzbrojeni nejnovějšími poznatky, vyhradila Weta šestičlenný previz tým, který vzápětí začal za pomoci softwaru 3DS Max produkovat množství jednoduchých digitálních záběrů. Těmi se začala vyplňovat místa v animatiku, kde storyboard zkrátka nedostačoval pro preprodukční účely.

A tak se stalo, že se Peter Jackson mohl dívat na celkový střih filmu už dlouho před jeho dokončením – a postupně jen nahrazovat preprodukční záběry za ty natočené s reálnými herci a zhotovené s finálními VFX. To mu dalo možnost přesně odhadnout, jestli vše funguje po příběhové a střihové stránce tak, jak má…

olifants


 

Jednotlivé díly tématu:

Díl 1 – Podivín z Nového Zélandu, který změnil svět

Díl 2 – Přípravy k boji

Díl 3 – Workshop tvůrců Středozemě

Díl 4 – Armády Středozemě

Díl 5 – Bigatury a matte paint

Díl 6 – Digital Domain a Bruinenský brod

Díl 7 – Roklinka a barevný grading

 Díl 8 – Obrovský model Orthanku

Freelance filmař a CG grafik. Bývalý Cinematic Director ve Warhorse Studios. Milovník Pána prstenů a Jurského parku. Tvůrce VFXcz.