Historie VFX: The Fellowship of the Ring #1 – Podivín z Nového Zélandu, který změnil svět

2 years ago by in Historie VFX Tagged: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,
Přiznám se předem. Lord of the Rings je filmová trilogie, která je mi velice drahá. Pokud byste se mě zeptali na mé nejoblíbenější filmy, tyhle tři klenoty by dozajista figurovaly na předních příčkách. Abych tedy výjimečnost Jacksonovy adaptace (a její nelehký zrod) řádně oslavil, rozhodl jsem se jednotlivé články tohoto tématu udělat delší než je na VFXcz zvykem. I přesto věřím, že vás čtení bude bavit. Nu a ještě než začneme v tomhle speciálním tématu, pusťte si se mnou jeden z nejlepších a nejepičtějších trailerů, jaký kdy kdo vytvořil. Uroňte slzu, užijte si mráz v zádech… téma, které vyhrálo čtenářskou anketu, právě začíná.

 

 

Byla to jedna z největších filmových událostí začátku 21. století. Neuvěřitelné dobrodružství, kterým se režisér Peter Jackson už navždy zapsal do síně slávy světové kinematografie. Nikdo mu nevěřil, málokdo ho podpořil, mnozí očekávali, že selže… vždyť to byl tak obrovský úkol a on rozhodně nebyl někým, kdo by měl zkušenosti s velkými trháky hollywoodského formátu. A přesto vytvořil klenot. Byla to trilogie, která učarovala miliónům diváků po celém světě a všem jasně ukázala, že i filmová fantasy se dá dělat dobře. Že i filmová fantasy se může stát legendou.

Filmový Pán prstenů však znamenal i obrovský průlom v oblasti, která nás na tomhle webu zajímá především. Jeho vizuální efekty způsobily revoluci hned v několika oblastech a vynesly dříve méně známou novozélandskou VFX a SFX firmu Weta na absolutní vrchol trikové tvorby.

Abych mohl smysluplně vyprávět celý tenhle úžasný příběh, nemůžu prostě jen tak skočit na datum prvního natáčecího dne. Souvislosti by se ztratily, důležitost celého počinu by vyčpěla. Ne, tentokrát musím začít daleko, daleko dřív. U historie člověka, který to celé umožnil


 

Obdivuhodný podivín jménem Jackson

issue_37_hobbit_2_a_pPeter Jackson byl vždycky v prvé řadě nadšenec, v druhé tak trošku (hodně) podivín. Nechyběly mu však dva zásadní povahové rysy, kterými se vyznačují velké osobnosti – trpělivost a tvrdohlavost. A ke všemu i nesmírné nadšení. Demonstroval je ostatně už jako dítě, když si od rodičů už v pouhých pěti letech vynutil svou první 8mm kameru, se kterou okamžitě začal vytvářet své první filmové pokusy. Nutno dodat, že v novozélandském přímořském městečku Pukerua Bay, kde se Peter narodil, byl takový dárek vcelku luxusem.

Mladý Jackson se brzy ukázal být velice vynalézavým a soběstačným tvůrcem. Jelikož mu v mládí pouhá kamera nestačila, začal si sám vyrábět svoji filmovou výbavu, vlastní stativy, jízdy a ano, i speciální efekty. Zhruba v té době mu učarovaly dva filmy: King Kong z roku 1933 a Dawn of the Dead od George A. Romera. Jedno byla klasika studia RKO o obrovském lidoopovi, která byla zároveň jedním z prvních světoznámých monster movies vůbec. Druhé byl (na svou dobu) extrémně krvavý horor, který do značné míry definoval zombie žánr. Oba dva filmy obrovskou měrou spoléhaly na filmové triky. Oba dva navždy ovlivnily jeho kariéru.

 

Jacksonova nadšenecká prvotina Bad Taste (Vesmírní kanibalové, 1987) se zvláštní shodou náhod stala senzací. Vše začalo jako neotřelá víkendová taškařice s kamarády, vyprávějící příběh o tom, co by stalo, kdyby na dvorku v novozélandském zapadákově Kaihoro přistáli mimozemšťané. Dílko plné násilí a černého humoru však Jacksona naprosto neočekávaně katapultovalo do skutečné režisérské profese. Nejenže na něj nakonec dostal peníze od novozélandského filmové fondu, ale ještě ke všemu se s filmem objevil i na filmovém festivalu v Cannes. Američani mají úžasný výraz – Jacksonův film prostě “Didn’t give a f*ck.” A právě proto tamější diváky totálně pobouřil… a totálně nadchnul. Netrvalo dlouho a Bad Taste oblétlo celý svět.

Ukázalo se, že úspěch tohohle filmu nebyl náhodou. Když totiž Jackson vypustil své druhé bláznivé dílo Meet the Feebles (1989), které s jeho již typickým rukopisem parodovalo Muppets, znamenalo to pro jeho novozélandskou filmovou společnost WingNut (kterou založil s dlouholetým spolupracovníkem Jimem Boothem) takový finanční úspěch, že mohla konečně zafinancovat Jacksonův velký sen. Chtěl totiž vlastní hororový zombie snímek.

Peter Jackson při vzniku Meet the FeeblesVýsledkem byl film Braindead z roku 1992. A ačkoliv se dalo tušit, že tohle bude bláznivé, ujetá “splatter” komedie předčila všechna očekávání. Jedno je jisté. Na příběh wellingtonského ušlápnutého mladíka Lionela, který se kvůli jedné infikované sumaterské kryso-opici ocitne uprostřed zombie apokalypsy, po jeho zhlédnutí už nikdy nezapomenete. A už navždy se vám bude při pojídání pundingu zvedat žaludek.

Po téhle trojici filmů následovalo v Jacksonově kariéře ještě pár dalších projektů, které diváctvo přijalo s rozdílnými reakcemi. Bylo tu umělecké drama Heavenly Creatures (1994) s Kate Winslet v jedné z hlavních rolí, dále “cimrmanovský” TV film Forgotten Silver (o revolučním – a fiktivním – novozélandském tvůrci, který vše vynalezl první, ale smůla mu vždy znemožnila stát se slavným) a jeho zvláštní pocta Ghostbusters nazvaná The Freighteners (1996). Všechny filmy nesly ten samý rukopis – neotřelou a originální režisérskou práci, bláznivý humor a netradiční pojetí, které často dosti trpělo tím, když se do něj začali plést hollywoodští producenti.

 

A vy se nyní jistě ptáte na jednu jedinou otázku. Jak ze všech světových režisérů, kteří připadali v úvahu – a mnozí se o tu práci aktivně zajímali – mohl být k natočení epické fantasy Pán prstenů vybrán zrovna někdo jako Peter Jackson?

 

Peter Jackson při natáčení Braindead (1992)

Peter Jackson při natáčení Braindead (1992)

 

 

“A pak zde byl on, malý půlčík z Kraje, prostý hobit z tiché vesnice, který měl najít cestu tam, kam se ani velikáni neodvažovali vydat…”

– J.R.R. Tolkien, Dvě věže

 

Odpovědi jsou tři. Zaprvé: Jackson se vybral sám. Zadruhé: Fran Walsh. Zatřetí: Weta.

Peter Jackson a Fran Walsh

Peter Jackson a Fran Walsh

Začněme druhým bodem. Bylo to v roce 1989, v období okolo premiéry Meet the Feebles, kdy se Peter Jackson oženil s filmovou nadšenkyní Fran Walsh. Jejich spolupráce zasahovala do samotných začátků Jacksonovy kariéry a Fran mu od té doby pomáhala na všech scénářích. Její kritické oko a obrovská zkušenost v tom, jak z naprosté blázniviny udělat zábavné dílo, pomohla nejednomu režisérovu dílu. Při své spolupráci se však neustále vraceli k jednomu a tomu samému tématu – J.R.R. Tolkienovi, jehož byla Fran obrovským fanouškem. A brzy své nadšení přenesla i na Petera.

Ačkoliv film The Freighteners v zámořských kinech v podstatě propadl, Jackson se už jedním drápkem zachytil v Hollywoodu a nehodlal se tohohle místa vzdát. Jeho cesta však zpočátku vedla přes neúspěchy: nejdříve byl odmítnut scénář pro nový díl Noční můry z Elm Street a později sešlo i z tvorby remaku King Konga. Oba dva filmy byly napsané, pečlivě připravené a Jackson jim věnoval obrovské množství energie. Frustrace a zklamání z toho, jak to v Americe chodí, ho ale donutily k tomu, co uměl vždycky nejlépe. Postavit si hlavu – a dokázat něco, co by od něj nikdo nečekal.

Harvey Weinstein a Peter JacksonJednoho dne, během dalšího z mnoha kreativních sezení s Fran, už zase vymýšeli, jaké velké fantasy ve stylu děl Raye Harryhausena by měli zpracovat. Nabídka na King Konga Jacksona navnadila a nyní chtěl vytvořit něco velkého, něco důležitého. V jednu chvíli pak došlo už zase na tu samou větu: “Mělo by to být něco… no něco jako Pán prstenů!” Tentokrát to ale bylo jiné. Tentokrát se na sebe podívali a uvědomili si věc, která je předtím z kdovíjakého důvodu nenapadla. “Proč prostě neudělat Pána prstenů?”

Byl to ale nápad, který byl všechno, jen ne prostý. Překážek bylo téměř nekonečné množství. Možná, že kdyby nad tím začali uvažovat logicky , nechali by toho už na začátku. Ale jakmile se Peter a Fran rozhodli, už nebylo cesty zpátky.
Prvním krokem bylo získání práv. Ty už bohužel vlastnil filmový magnát Saul Zaenetz a jeho filmová společnost, která se jich nehodlala jen tak vzdát. A rozhodně je nechtěla dát nějakému neznámém tvůrci z Nového Zélandu. Jako už mnohokrát předtím – a mnohokrát potom – Peter Jackson měl však štěstí. V Americe se totiž poznal s významným producentem Harvey Weinsteinem, spoluzakladatelem filmové společnosti Miramax, který se Zaenetzem již dříve úspěšně spolupracoval a jeho slovo na něj tedy platilo. A jelikož ho Jackson svým nadšením a touhou po natočením skutečně úctyhodné adaptace Tolkienova díla doslova okouzlil, rozhodl se mu pomoct. Trvalo to mnoho měsíců, ale nakonec se podařilo vyjednat propůjčení práv.

 

Ve znamení přerostlého sarančete

Weta má ve znaku přerostlý hmyz z Nového Zélandu

Weta má ve znaku přerostlý hmyz z Nového Zélandu

Jacksonovi ale bylo jasné, že ještě zdaleka nemá vyhráno. Jeho předchozí filmografie byla obdivuhodná, neotřelá, ale rozhodně mu v tomhle případě moc nepomáhala. Aby někoho v Americe dokázal vůbec přesvědčit, že jeho vize vydělá (natolik, aby mu dal těch 100 milionů dolarů, které na film potřeboval) musel podniknout první kroky sám. Naštěstí byla na jeho rodném Novém Zélandě spousta lidí, kteří mu byli ochotni pomoct.

A tak se dal do práce se dvěma obdivuhodnými ženami: svou manželkou Fran Walsh a energickou scénáristkou Philippou Boyens. Všichni naštěstí znali Tolkienovo dílo i pozpátku, takže brzy v tomhle složení začal vznikat scénář, u nějž bylo už od počátku jasné, že vznikne-li z něj film, bude stát zato. A to přesto, že šlo o poměrně osekanou verzi, protože původně byla produkční společnost Miramax ochotna financovat jen 2 filmy.

Nazgul od ilustrátora Alana Lee

Nazgul od ilustrátora Alana Lee

Jakcsonovi však bylo jasné, že musí zajít dál. Musel všem dokázat, že Pán prstenů pod jeho vedením nejenom, že může vzniknout – nýbrž že díky němu může fantasy i “ožít”. A tak najal svoji trikovou společnost Weta Digital.
Tahle firma vznikla již před rokem 1994, jako pobočka Weta Workshop, aby Jacksonovi pomohla vytvořit 30 digitálních záběrů pro Heavenly Creatures. VFX studio pojmenované po obrovském druhu sarančete žijícím jen na Novém Zélandě (největší druh hmyzu na světě) se již v roce 1995 rozrostlo na tým o dvou desítkách tvůrců, kteří si rychle osvojovali nové digitální technologie (více se o nich dočtete v tomto tématu).

Nutno říci, že se do realizace Jacksonova snu vrhli doslova po hlavě – a velice rychle přesvědčili Weta Workshop, aby se k nim přidali. A tak se z Weta studií začaly velice brzy hrnout jak první realizace elfích brnění, skřetích kostýmů a kousků středozemské architektury, tak i revoluční digitální testy bojujících armád a CG charakterů.

Naprosto klíčovou událostí ovšem byl příchod dvou legendárních umělců, kteří si Jacksonův ambiciózní projekt nemohli nechat ujít. Byli jimi Alan Lee a John Howe, profesionální ilustrátoři, kteří se obrazovou realizací Tolkienova díla zabývali už mnoho desítek let. “Alanovy akvarely dokázaly vždy zachytit krásu, jemnost a úžasné kouzlo Středozemě,” vzpomíná Peter Jackson na to, jak své tvůrce konceptů vybírali. “Zato Johnovy kresby dokázaly skutečně zachytit drama a epičnost té krajiny, především co se týkalo Mordoru.” Když jim Jackson dal vědět, že vzniká megalomanská adaptace Pána prstenů, netrvalo dlouho a oba na spolupráci kývli a přestěhovali se na Nový Zéland. To ještě netušili, že dalších mnoho měsíců stráví tvorbou nekonečné záplavy uměleckých návrhů pro velice nejistou adatapci.

 

The Black Rider od Johna Howe

Vše nicméně vypadalo nadějně. Až do chvíle, než přišla katastrofa.

 

 

“Je to nesmírně nebezpečné, Frodo – vyjít ze dveří. Vstoupíš na cestu a nebudeš-li se pevně držet, nemáš tušení, kam tě může strhnout…” – Gandalf, Společenstvo prstenu

Scenáristka Philippa Boyens

Scenáristka Philippa Boyens

“Tím chcete říct, že nám dáte peníze jen na první díl…” ptal se Peter Jackson nevěřícně vedení studia Miramax, když se dozvěděl ty hrozné zprávy, “… a pak, když bude mít úspěch, nás necháte dotočit další?” Odpověď byla zdrcující. “Ne. Chceme, abyste to celé natočili jako jeden film.” Po osmnácti měsících příprav na dvojdílné filmové zpracování, které mělo být už tak notně osekané, najednou vyšlo najevo, že producenti Jacksonově vizi vlastně vůbec nevěří. “Jeden film ve stylu Lawrence z Arábie?” zkoušel to ještě režisér, který si vzpomněl na čtyřhodinový hollywoodský kolos z roku 1962. “Ne, musí to mít dvě hodiny.”

Tohle mohl být velice dobře konec filmového Pána prstenů, jak ho známe. Jackson požadavek samozřejmě odmítl, protože obrovská knižní trilogie prostě nešla nacpat na tak krátkou metráž. Miramax mu dali brzy vědět zpátky: “Máte čtyři týdny na to sehnat si jinou produkční společnost, která vám dá peníze na dva díly. Pokud to nezvládnete, vezmeme vám práva a dáme ten dvouhodinový film někomu jinému.” Nebyl to ani tak fakt, že mu hážou klacky pod nohy, jako spíš ta hrozba, že někdo jiný natočí znetvořený, neúnosně zkrácený paskvil Pán prstenů, co Jacksona donutilo bojovat dál.

Weta Digital techniky

Ve Weta Digital vznikaly revoluční digitální techniky

 

“Byli jsme zoufalí. Všechny naše naděje se hroutily,” vzpomíná Jackson. A pak někdo přišel s tím nápadem. Filmaři se rozhodli dát v rozmezí několika dnů dohromady dokument o tom, kolik práce se během těch 18 měsíců na přípravách Pána prstenů odvedlo. Ukázány byly kostýmy, rekvizity, záplavy návrhů od Alana Lee a Johna Howe. “Seděli jsme tam a natáčeli interview sami se sebou, na tvářích rozzářené úsměvy – zatímco v srdcích jsme byli zdrceni a vystrašeni.”
Do vypršení ultimáta od Miramax zbývalo jen pár dní. Peter Jackson a jeho nejbližší opět seděli v kanceláři, opět před sebou měli mocného producenta filmové společnosti a opět se snažili vyhrát ten beznadějný souboj s nedůvěrou a neochotou. Za sebou měli dva týdny naděje a zklamání. Všichni byli z jejich dokumentu nadšení. Všichni však jejich prosby odmítli. “Příliš drahé.” “Příliš riskantní.” “Příliš málo záruk.” A teď byli zde, v areálu New Line Cinema, na posledním místě, které jim ještě zbývalo z dlouhého seznamu studií. Společně s ředitelem Robertem Shaye sledovali ten dokument, který Peter znal už nazpamět a nedokázal se na něj už ani dívat. Když doběhly finální titulky, Robert se na něj otočil a velice pomalu řekl: “Nerozumím tomu.” Teplota v místnosti klesla na bod mrazu. A pak mocný CEO dodal: “Nerozumím tomu, proč když máte tři knihy, chcete udělat jen dva filmy. Proč je nenatočit všechny?”

A tak se stalo, že se trpělivost a odhodlání Petera Jacksona a jeho týmu nakonec přeci jenom vyplatily. Místem natáčení se měl stát Nový Zéland. Peter měl stanout na postu režiséra všech tří snímků. A společnost Weta byla určena jako jediný tvůrce speciálních a vizuálních efektů pro celé megalomanské dílo.

 

Teprve teď to mělo celé začít.

Pokračování příště…

Argonath

The City of Minas Tirith

 

Fellowship of the Ring


Jednotlivé díly tématu:

Díl 1 – Podivín z Nového Zélandu, který změnil svět

Díl 2 – Přípravy k boji

Díl 3 – Workshop tvůrců Středozemě

Díl 4 – Armády Středozemě

Díl 5 – Bigatury a matte paint

Díl 6 – Digital Domain a Bruinenský brod

Díl 7 – Roklinka a barevný grading

 Díl 8 – Obrovský model Orthanku

 

Podobné články

Freelance filmař, trikař a grafik. Cinematic Director ve Warhorse Studios. Redaktor bývalého časopisu Pixel a tvůrce VFXcz.

  • Daniel ‘Endy’ Habrda

    Moc hezky sepsané 🙂 těším se na pokračování!

  • Petr Moucha

    Pekne cteni, a pobavil me trailer, kterej ma 240p 🙂

    • Už to přeci jenom je pár let 🙂 Pamatuju se, že tohle byl snad první trailer, který jsem si kdy pouštěl na PC, dřív jsem je vídal jen v kině. A zrovna ten nejlepší 😀

  • Matus Granec

    Neviem sa dockat pokracovania!

  • Rastislav Kubovič

    Tak a je to tu, konečne som sa dočkal 😀 😀
    Naozaj veľmi dlho, predlho, som čakal na to kedy sa tu konečne objaví nejaký článok o tomto
    pre mňa asi najzásadnejšom a najepickejšom diele v dejinách kinematografie.
    Je to fakt veľmi dobre napísané a skvele sa to číta, Martin Klekner, máš odo mňa obrovskú pochvalu.
    Aj keď ako fanúšik som už väčšinu informácií z článku niekde čítal a viem o nich už dlho, predsa len si odviedol dobrú prácu a veľmi, naozaj veľmi sa teším na ďalší diel a dúfam že ich bude ešte mnoho 😉
    Inak ani nechcem pomyslieť na to, ako by to vyzeralo, ak by Jackson súhlasil s Miramax a natočil len jeden film.
    Tri tak obsiahle knihy napchať do jedného filmu? Ďakujem ti Bože za New Line Cinema 😀
    Taktiež súhlasím s tebou že príchod Alana Leeho a Johna Howea bol naozaj kľúčovou udalosťou pre celý film.
    Sú to dva obrovské ilustrátorské talenty, ich diela sú neuveriteľne detailné a boli to hlavne oni dvaja,
    ktorí dali celej prstenovskej trilógii ten správny nádych a atmosféru.
    Bez nich by Pán Prsteňov nikdy nebol tým pravým Pánom Prsteňov.

    • Děkuju za komentář, moc mě potěšil! Koukám, že s obdivem k Pánovi prstenů a Peteru Jacksonovi jsme na tom stejně 🙂

      • Rastislav Kubovič

        Určite áno. Vždy ma veľmi poteší, keď vidím, že na Pána prsteňov má niekto podobný názor ako ja, pretože si myslím, že tá trilógia si ten obrovský obdiv a uznanie rozhodne zaslúži. A rovnako aj Peter Jackson, za to akú neskutočnú prácu odviedol. 😉

  • Marek Huňař

    Velmi pěkný článek. Máš můj obdiv.

  • Jan Feber

    Lord of the Rings… Film, který splňuje výborný děj, výborný scénář,
    nezkažená původní myšlenka, famozní a nadčasové, ale ne do očí bijící
    VFX a mnoho dalšího… Moc jsem se těšil na články o LOTRu a jsem moc rád, že budou
    delší, než je zde zvykem 😀 Společně se Star Wars můj nejoblíbenější
    film 😀